Pozorovatel politický

- (25 června 1851.) - H. B. Za našich časů přestal všechen praktický vliv liberáních časopisův a obmezení jsme pouze na činnost - dějepisnou. Rozumíme tímto slovem tolik, že nezbyla časopisům liberálním jiná činnost než činnost historie, totiž povzbuzovati čtenářstvo své vypisováním událostí nechvalitebných a chvalitebných, a podávati tak výstrahy a dobré příklady. Jisto jest, že nyní vládnoucí strana může s námi nakládati jak jí libo - na nějaký čas; jak dlouho tento nějaký čas trvati bude, toť závisí od okolností a od našeho vlastního chování. Jaké ale máme v tomto nějakém čase vyhlídky, o tom nám časem prorokují noviny vládnoucí strany. Zajimavý v tomto ohledu článek přinesl Lloyd dne 22. června, kterýžto článek počíná se těmito jistě naivními slovy: "Důležité změny, které se jistě stanou v našem státním životě, sotva počnou se uvedením nové ústavy, svoláním sněmův, aneb podobnými vysoce politickými ději. Počneť se tentokrát stavba státní od spodu, nikoli od vrchu." Toť ovšem každému, kdo jen trochu své lidi zná, nepochybné jest, že se reakce nikdy nezačínává svoláním sněmú, vizme ale a divme se změnám, které Lloyd uvádí ve stavbě státní od spodu. Jedná se o zákon obecní. Chyba prý tohoto zákonu, která se nyní nejvíce cítí, jest prý malý ohled jaký se měl na veliké majitele půdy. Kdo jsou tito zde jiným slovem jmenovaní velicí majitelové půdy, kterým se křivda děje, víme beztoho. Tuto křivdu chce tedy dobrosrdečný a spravedlivý pan Lloyd napraviti tak, aby se vesnicím jednotlivým nechala jen samostatnost pro jejich hospodářské záležitosti (totiž obecní jmění a jeho správa, slouha, pazderna atd.), aby se ale jen vždy z více vesnic utvořila pravá obec, která prý by mělajak Llovd praví "vrchnostenskou moc." Purkmistra nebo představeného, totiž toho pána s touto vrchnostenskou mocí museli by si ale vyvoliti jenom z jistých napřed již poznamenaných osob platících největší daň - víme již o kom se mluví. - Tak dalece tedy již odložila vládnoucí nyní strana svůj strach z rohu 1848, že může mysliti na změny jako jest takováto! Tu tedy máme celou svobodu obcí, základ svobody státu, jak praví náš obecní zákon. Jaký základ, takové stavení. Pamětihodné a velmi poučné pro nás jest to, co praví Lloyd o tomto našem obecním zákonu. Paragrafy tohoto zákonu jsou prý - tak elasticky zřízeny, aby se mohly v čas potřeby na všelikou stranu rozšířiti neb obmeziti. - Máme tu vlastně vysvětlení, proč tak nesrozumitelné jsou mnohé naše zákony oktrojované - totiž proto, že se již při oktrojování na to myslí, aby se mohly jinak vykládati časem svým, kdyby se dalo dělat. Že domněnka tato jest nepochybná, vidíme také z toho, že staré plány pořád se v rozličných kabátech opakují. Spojení mnohých vesnic v jednu obec, které jsme časem svým ještě u nás zamezili, máme tuto zase již v jiném způsobu na talíři. Teď se již řekla -poněvadž jsou pokojnější časy, také ta pravá příčina, proč se má více vesnic v jednu obec spojiti, a čtenářstvo naše posoudí nyní teprva, měli-li jsme dobře, když jsme se časem svým tak silně opírali proti spojení mnoha vesnic v jednu obec. Co vlastně jest jiného tento plán Lloydův nežli nazpět uvedení starých vrchností pod jiným jmenem? Všechna vrchnostenská moc a správa několika spojených vesnic bude v rukou purkmistra neb vlastně jeho kanceláře, tento purkmistr nebude svobodně volený, nýbrž vláda sama ustanoví si několik osob největší daň platících (t. j. bývalých vrchností) a z těchto některý musí býti představeným.

Co to jest jiného než stará vrchnost a starý kancelář. Jenom chybí ještě ustanovení, že představený nemusí bydliti v obci a že má jen on právo ustanovovati sobě úředníky obecní (respektive písaře): a pak máme staré blahé časy. Pamatovati sluší, že takový obecní představený bude míti ve všem asi takovou moc jako bývalé vrchnosti, a že pak představený jednotlivých vesnic, kterým správa jmění obecního zůstane, zcela se vyrovnají bývalým rychtářům. -S tím ale se vším není ještě Lloyd ani spokojen. Jen v některých zemích by se takto zřízené obci (respektive jejímu přednostovi) mohla prý odevzdati také činnost politická od státu svěřená, v jiných zemích ale prý se má svěřiti tato moc "vznešeným osobám, které by tento úřad pro česť a pro všeobecné dobro zastávaly, a které by stát ustanovoval a svrhoval." A tu jest vlastně teprva ten pravý trumf. Tedy v zemích, kde jsou lidé již trochu chytřejší, tam se musi nazpět uvedení starého patriarchálního řízení alespoň trochu obaliti, stane se to tedy pod formou správy obecní a nechá se jim právo mezi několika osobami od vlády ustanovenými vyvoliti si alespoň svou - vrchnosť. V zemích ale, kde se to dělati dá, ustanoví vláda zcela veřejně a zřejmě vrchnosti sama, znamenitý to pokrok pro vládu, neboť dřive alespoň vrchnosti byly tak z Boží Milosti jako ona, nyní ale ona sama dle plánu Lloydova bude ustanovovati a svrhovati vrchnosti dle své libosti. - Co my o takovém plánu soudíme, nepotřebujeme ani vysloviti -tážeme se jenom, co o něm smýšlí všichni ti "nestranní" kteří si libovali již, že se stal v Rakousích převrat politický bez ošklivých bouří sociálních, ba co o něm soudí ona rozumnější čásť šlechty, která se dovede naučiti něčemu z historie, která si vduchu libovala, že bez velkého nebezpečí pro jmění a osoby šlechty zrušen jest starý svazek poddanství, co řeknou, pravím, takovíto povážliví šlechticové, vidouce nenapravitelné lidi v časech nejistých lehkovážně experimentovati s veškerou budoucností bývalých vrchností? -

- Na rozkaz J. M. C. promění se místnost bývalého říšského sněmu ve Vídni v císařskou zimní jízdárnu pro koně. Celý sněmovní nábytek přenešen jest do kláštera františkánského do skladu státní tiskárny, kdežto vedle ohromných natištěnych balíků zákonníka říšského odpočívati bude.

- Pan ministr Bach - jak nám noviny vypravují - potěšil se nedávno tou ctí, býti pozvánu k císařskému rodinnému stolu.

- J. M. C očekává se jistě do Haliče, blízko Lvova budou zase veliké manévry.

- Černínský dům v Praze na Hradčanech, koupený od vlády, promění se prý v upevněnou kasárnu.

- Co nejdříve prý vyjde zákon, kterým budou zrušeny všechny až posud ještě trvající národní gardy v celém mocnářství. - Tyto všechny události uvádíme jenom zkrátka beze všech úvah.

- Od 1. července přestanou prý skutečně celní hranice mezi bývalými zeměmi uherské koruny a ostatním Rakouskem. Doufame, že naši průmyslníci a obchodníci neopomenou použiti pro svoje obchody této důležité události, která bude míti veliký vliv na nás i na Uhry.

- Hrabě Adam Potocki, tentýž, který vydává svým nákladem veliké a velmi dobré polské noviny "Czas" v Krakově, daroval, jak se dovídáme, 25.000 zl. stř. na vydávaní školních gymnasiálních knih v řeči polské pro Halič. Z tohoto příkladu pozorujeme, že rozumnější šlechta polska docela jinou cestou hledá sobě vliv a vážnost u národu pojistit nežli ku př. šlechta česká a moravská.

- Const. Blatt dovídá se z jistých pramenů, že notáři v Čechách jistě budou v měsíci červenci ustanoveni. Pro Moravu že prý již jmenováni jsou a co nejdříve uveřejnění budou. Sluší pozorovati, že mnozí, vidouce nynější směr vlády, pochybovali a ještě pochybují o tom, že skutečně ústav notářský uveden bude do života.

- Někteří, jimžto působí útěchu vymýšleti a věřiti všeliké podivné zprávy, vypravují, že se jedná o změny v ministerstvě, a že jmenovitě jen proto nový kabinet pod správou knižete Windischgratze a hraběte Hartiga jmenován nebyl, poněvadž tito prý žádali nejprve svolání zemských sněmů.

- Správa zemská v srbské vojvodině zapověděla Bělehradské (vládní noviny srbské knížecí vlády) pro celou rakouskou monarchii. Jest to skutečně velmi podivné a se svobodným tiskem velmi nesrovnalé. Připouštíme, že správa zemská v císařských našich srbských krajinách, kde beztoho obležení panuje, příčinu míti může zapovědíti noviny srbské, které ve stejném jazyku a stejným písmem vycházejí v samostatném Srbsku na druhé straně Dunaje, a které mohou zcela bez obalu pronášeti svuj úsudek o rakouské vládě. Ale jakým právem a z jaké příčiny tyto noviny správa vojvodiny srbské také ku př. nám zde zapovídá, kdejistě nikomu nebezpečné nejsou, a kdežto nám za jediný pramen zpráv z těchto krajin slouží, to nemůzeme pochopiti.

zpět na obsah Další: Vytrvalost opposice