|
- Heyduk | - Výbor básní | - Copyright | - |
Vlast je velká zlatá lyra,
v struny kdo chceš udeřit,
musíš s časem myslit, konat,
musíš s časem žít i mřít.
Buď upřímným a věrným buď;
leč tvůj-li hněv kdo vzbudí,
pak přísně konej, přísně suď
a odvahu měj v hrudi,
leč pánem buď jen nad sebou,
a dle svých zlatých srdce desk
vše vykonej, všem volnost přej,
pak sám jsi volným jako blesk.
Buď hrdým na svou drahou zem,
a když ji cizák zhaní,
pak na odpor se postav všem
a umři hrdě za ni; -
přej, ať si každý vypěstí
svůj štěstí květ i slávy strom,
ty pečuj jen, bys ven a ven
byl volným jako blesk a hrom.
Jen bijte, je nás nemnoho,
my přece odoláme,
jen palte chutě do toho,
vždyť ještě srdce máme!
Jen bijte, aspoň bídu svou
i sílu ucítíme,
a svěžestí pak mladistvou
vás v krvi utopíme.
Za zlatou Prahou Bílá hora stojí
a v mraku skrývá šedou hlavu svoji,
u paty hory té pak v táhlé pláni
vír v pláči prach a bejlí popohání;
zde zahynuli Češi s Moravany.
Zde válčil národ - junáci i muži,
zde v oruží a tamo bez oruží,
zde křížily se meče: blesky žhavé,
až utlumily muškety je dravé;
zde zahynuli Češi s Moravany.
Zde zněly rány - opět ticho bylo -
ej, mnoho k spánku se jich uhostilo,
a mnohý střelou skácený v tom boji
jen horkou slzou vymyl ránu svoji;
zde zahynuli Češi s Moravany.
Jim není třeba známky na hrob dáti,
jich jména listy historie zlatí;
a ti kdo po nich bojují, ač tiše,
těch jména Klio k jménům oněch píše;
a vždy to budou Češi s Moravany.
Chladný zavál vítr od západní strany,
zavál nejchladnější dobou listopadu,
že na Pražských věžích od bouře a chladu
zvony zavzdychaly jako temné hrany.
Chladný zavál vítr, a ta mračna černá
všecko po okolí nebe zukrývala,
na kotoučích prachu černá zrada spala,
jako cizoložka hanby licoměrná.
Chladný zavál vítr, skučel na vše strany,
listí uvadlého sháněl z lesa nával,
jím pod Bílou horou kolébku vystlával
pro ubohé Čechy s bratry Moravany.
Aj což nikdy nedočkám se
vítězného z mrtvých vstání?
máme bít se zas a zase
za svá práva do skonání?
Leč ať mrtev jsem, já vstanu,
zatlucte jen na mém hrobě,
a pro jednu svatou ránu,
pro svůj život přijdu sobě!
zpět na obsah 
Další: Znělky