|
- Hýzrle | - Život | - |
"Nejmilostivější arcikníže a pane! Poněvadž jest mi Pán Bůh ráčil dáti zemí Vaší arciknížecí Milosti šťastně dosáhnouti, a já prve sloužíce slavnému domu rakouskému z dětinství svého, nemohl sem toho z poníženosti opomenouti, abych neměl Vaší arciknížecí Milosti poníženou reverencí k nohám učiniti a mý věrný a poddaný služby Vaší arciknížecí Milosti vedle přirozené afekcí reprezentýrovati. S tou přitom poníženou žádostí, aby Vaše arciknížecí Milost mě milostivě znáti a mejm milostivejm pánem bejti a zůstávati ráčila."
Nato sem Jeho Milosti nízkou reverencí až k zemi učinil, a Jeho Milosti nohy se dotekl.
Načež sem si odpověd vzal:
"My sme Vaší afekcí a dobré mínění, kderé nám a slavnému domu našemu rakouskému s přirozeností nesete, porozuměli, z čehož Vám milostivě děkujeme a vší arciknížecí milostí Vám to zpomínati se zakazujeme. Vám taky ve všem dalším předsevzetí Vašem od Pána Boha štěstí a božího požehnání vinšujeme."
Nato učinivše Jeho Milosti nízkou poklonu, zpátkem sem zase odešel.
A vostával sem tu při dvoře každodenně, Jeho Milosti sloužíce 4 měsíce. V tom čase pak svou chvíli (v šermování, tancování a v konversací mnoho vzáctnejch a poctivejch dámách) sem strávil.
Jakož pak i Jeho Milost arcikníže na konec masopustu ráčil v Brysli na zámku na velkým palácu Její Milosti infantě velmi pěknej a ozdobnej tanec s pěknou invencí od 18 damas držeti, kderej vždy pro ozdobu jeho nemohl sem pominouti sem připamatovati.
Předně na velkým palácu u stropu, kderej velmi vysokej jest, byly udělaný voblaky, v nichž z skrytý domečky byly a pod nimi byli troje jiný příbytkové voblaky přikrytý.
A když Jeho Milost arcikníže s Její Milostí infantou a s velikejm počtem vzáctného k tomu pozvaného fraucimoru a kavalírů ráčil na palác přijíti a do svého majestátu jeden každej, kde mu náleželo) se posaditi, tu se stalo nejprve veliké blejskání a hromobití, kdež ve chvíle, nebo krupobití veliké se z toho strhlo a cukrový kroupy co mandlový pecky se opustily a to za chvilku dobrou trvalo.
Potom vyběhlo z připravenejch jeskyn drahně Cupidovejch pacholátek, kdeří takové krupobití posbíraly a sebou do svejch jeskyn odnesly.
A když se to tak uprázdnilo, tehdy ten jeden domeček nejvejš z voblaků se na zem spustil a prve než se země dobral, asi na 4 lokte od země s vejši se otevřel. V němž Cupido velmi nákladně připravenej se spatřil. A jakž země dosáhl, hned z toho domku vyšel a svý 3 reverencí učinil. Potom učinivši v španělský řeči velmi pěknou orací, před Jeho Milostí a infantou na kolena padši, kartel v španělský a francouzský řeči Jich Milostem podal a jiné pak mezi kavalíry u velkém počtu rozmetal, jenž takto znějí:
Canto de Apolo
Puissant Amour dont la naissance
causa l'estre a cest univers,
je veux chanter dedans mes vers
l'honneur qu'on doibt a la constance.
Gloire et honneur d Cupidon.
Vive ses feux et son brandon.
Voeux inconstans dont la voix fainte
veult couvrir la déloyauté,
sont indignes qu'une beauté
jamais en veuille ouir la plainte.
Gloire et honneur d Cupidon.
Vive ses feux et son brandon.
Canto primo de las Musas
Octava
De Sigué bella y de su amor vencido
hoy lleva en cambio la mayor victoria
que el mismo pudo darse. Y hoy Cupido
eterna fama con eterna gloria
tiene a pesar del tiempo y del olvido.
Testigos son de aquesta alegre historia
seis diosas que con varios movim [ien]tos
bajan y con su luz soplan los vientos.Bajad, bajad las Diosas a celebrar la fiesta,
soplad, soplad, los vientos.
Canto segundo de las Musas
Canción
Ninfas que al perozoso y tardo sueno
entregastis los ojos descuidadas
abrildos que no es bien estar dormidas,
las Horas sois, seguid a vuestro dueno,
corred, volad, venid y concertadas,
en su contento y gloria sólo unidas
entretened las vidas
y vos, cupidines ingratos,
salid alegres por los breves ratos
que Amor pasa en sosiego
sin ofender con flechas ni con fuego.
Canto tercero de las Musas
Soneto
Quién llora? quién se queja? quién suspira?
que enternece las piedras con su lamento!
No me acordaba que es un descontento
que le llaman amor, y que es la mentira.Que tiene fuego, y que con fiechas tira,
no lo puedo creer, es vano intento.
Afirmalo el usado sentimento,
mas la razón de su maldad se admira.Que persuade a las veces con enganos
ó quiere por lo menos el fingido,
pues pague como falso y loco amanteque el tiempo nos ofrece desenganos
y la boda de Siqué y Cupido
el verdadero amor, la fee constante.
A když to dokonal, tehdy se zase do voblaků svejm domkem vtáhl a voblaky ho přikryly. Potom zase se rostoupily, kdež ti tři příbytkové se spatřili jedni pod druhejma. Na nejhorším příbytku seděl Apollo v slunci a hrál velmi libě na harfu, vokolo něho byly z dámy z fraucimoru Její Milosti infanty. Ty k tý harfě taky velmi libě a pěkně zpívaly. Na druhým příbytku seděly musae, kdeří na rozličný instrumenta hrály, však když Apollo hráti přestal; a ty byly velice ozdobně a nákladně oblečený. V třetím příbytku seděli všechno kupidové a ty taky, když muse hráti přestaly, velmi pěkné a uctivé písně o milosti zpívati začali.
Vtom ten druhej domček z voblaků jako i první k zemi se spustil a vprostřed s vejše se otevřel. Kdež ty 3 bohyně, Pallas, Venus a Juno, velmi draze oblečený souce a se stkvíce, pospolu seděly. A jakž země dosáhly, odtad vystoupily, a učinivši svý reverencí, nadmíru pěknej tanec udělaly, kderej sám více než hodinu trval, a těch 9 mus jim nahoře k tomu tanci hrály. A když ho chvilku samy 3 nymphe tancovati počaly, tehdy přiběhlo 6 kupidů z dolejší jeskyně a pomáhali jim ten tanec tancovati. Tu jim potom někdy Apolo hrál. Někdy musae a někdy ti kupidové v třetím příbytku k tanci zpívali, náč jistě se milo dívati bylo.
Po vykonání toho tance byly voblaky zase přikrytý a z nich byla velice pěkná musica, však temná, jak od všelijakejch instrumentů, tak od lidskejch hlasů slyšeti.
Potom se voblaky zase rostoupily a Apollo svejmi dvouma dámama na harfu zase hrál a ony zpívaly. Tu těch 9 mus skrze přikrytí oblaků (až do jejich příbytků) skrze, jeskyni na plac přišly a druhej pěknej, ale kratší tanec nežli ty 3 bohyně udělaly. A Apollo jim hrál. A tak v tanci, když ho konec bejti měl, dotancovaly se až k jeskyni. Tu z oblaků černý plátno (co by tmavý oblaky byly) tak malovaný spadlo a je přikrylo. A když se zase v svým příbytku svejmi instrumenty jako prve usadily, ty černý voblaky zase zhůru se vznesly a ony jako kdy prve spatříni byly. Tu za chvíli byla pěkná musica držána. Potom přišlo 6 kupidů skrz tu jeskyni a začali taky pěknej (třetí) tanec a hrála jim musica v oblacích, kderý se nemohlo viděti. Po malé chvíli přitovaryšily se k nim ty 3 bohyně, Pallas, Venus a Juno, opěty po malé chvíli v tanci přišlo mezi ně těch 9 mus a tak všech 18 vosob za hrubou chvíli pěknej tanec tancovaly a někdy jim musica v voblacích hráti přestala, ale oni sobě zase samy zpívaly, tak jako by za to nic nedbaly, neb všechno a tempo se jim trefovalo, až jim zase hráli. A to se častokráte dálo v tom tanci, že jim musica hráti přestávala a oni sobě samy touž notou k tanci zpívaly. K posledku pak všickni hlučnejm hlasem i na instrumenta hráti a zpívati začali a v tanci se třemi nízkejmi reverenciemi se retirýrovali, a tak konec tanci učinivše, všichni mezi dámy, kderé tu přísedící byly a se dívaly, k nim se posadili.
A tu teprva všelijaký tance vůbec začaly a trvaly od 9 německejch hodin na půl orloji u večer až do 1 hodiny, totiž za 4 hodiny; a když Jeho Milost ráčil z tance jíti, tehdy opěty znovu potřikrát zahřmělo se a zablejsklo a dýšť růžovou vodou se opustil a všechny pokropil.
Druhého dne na ráno dostal sem psaní od manželky mé nejmilejší, v němž mi psáno bylo, že nám Pán Bůh všemohoucí ceru naši nejmilejší Marii Lukrecí, stáří věku svého ve štyrech letech, z tohoto bídného světa, bohdá k slávě svý věčný a neskonalý, povolati ráčil. Jejížto milé duši Pán Bůh rač milostiv bejti.
Načež sem se tu v Brysli dýle zdržeti nechtěl, nýbrž svou cestu zase k domovi do Čech vzal. A zjednavši sobě tu koně, na den až poněkud, přijel sem do Vavru.
Vodtad potom, našedši tu drahně tovarystva (ač neznámého), přijeli sme do Namuru. Tu sem sobě konvoj od 15 mušketýrů pro nebezpečí frajpajtérů až do Marsu, do provincie Ardinia, za mý peníze objednal.
Odtad sem jel do Bastnachtu, potom do Ešandrgaulu, až do provincí Lucenburku (tu se zase míle německý začínají) a vodtad do Altburku.
Tu sem pro velký rozvodnění vod upřímý cesty k Trieru vzíti nemohl, nýbrž mušel sem k Lucenburku zajeti. Vodtad potom do Waserbillichu a tudy skrze Trier a to biskupství až do Mainzu.
Potom sem přesadil přes Rejn do krajiny Wetrau až de Frankfurtu při Mejnu.
Odtad potom do Darmštatu, do krajiny Kacnelnbogen, ku panu landkraběti Ludvíkovi z Hesu, nejstaršímu panu bratru Jeho Milosti pana lantkraběte Fridricha, kderého sem v Engelandu znal. U kderéhožto sem se skrze dvorského maršálka opověděti dal a Jeho Milost mě vděčně přivítati, ke dvoru vésti i také v svým zámku lozírovati poručiti ráčil. A když sem Jeho Milosti ruku políbil, takto sem promluvil:
"Milostivý kníže a pane! Poněvadž sem té milosti dosáhl, že sem Jeho Milost pana bratra Vaší knížecí Milosti, pana landkrabě Fridricha, v Engelandu poznal a Jeho Milosti každodenně mejma poníženejma službama na službu hleděl, skrze což sem při Jeho Milosti nemálo milosti a lásky dosáhl. Pročež také jináče mi se netrefilo, nežli za takové přijaté milosti i ke dvoru Vaší knížecí Milosti zajeti, mý poslušný služby Vaší knížecí Milosti prezentýrovati a toho se odsluhovati. A vedle toho Jeho Milost pan bratr Vaší knížecí Milosti poručiti mi ráčil vedle bratrského pozdravení a lásky Vaší knížecí Milosti tuto rekomandací, kderá se osoby mý dotejče, k rukám podati. Vedle kderéžto se Vaší knížecí Milosti služebně a poníženě poručeného činím."
Kderéžto psaní přijavši Jeho Milost ode mne z ochotnosti, ihned v přítomnosti mé ráčil je votevříti a přečísti. Způsob pak toho listu byl takovej.
zpět na obsah 
Další: List a rekomandací Jeho Milosti pana landkraběte Fridricha z Hesu panu bratru Jeho Milosti, osoby mé se dotejkající