|
- Jednota | - Řád | - |
Z příkladu všeho světa zřejmé jest, že žádná lidská buď větší neb menší společnost, království, město, dům v svém zdárném způsobu, nýbrž žádná stvořená věc v svém bytu bez jistého řádu státi nemůž (1. Kor. 14, 33); alebrž bez něho hned se všecko mění, ruší, boří, mizí a hyne. Ovšem tedy církev Jezukristova, jenž jest dům Boží (1. Tim. 3, 15), město Krále velikého (Žalm 48, 3), království Boží, státi ani nemá ani nemůže; pročež apoštol napsal:
Všecko slušně a podlé řádu ať se děje (1. Kor. 14, 40). Kteréhož ač ne všudy po všech částkách církve jednostejně se ostříhá, jisté však jest, že, čím která partikulární církev neb jednota lepšími řády opatřena jest, tím mocněji stojí a tím také zdárněji kvete. Což předkové Jednoty Bratrské jakožto osvícení, pobožní a rozšafní muži uvažujíce, hned v počátku svého od modlářů oddělení ne na to samo toliko (ač nejpředněji), jak by učení Božího čistotu a života křesťanského pobožnost mezi sebou vzdělali, ale také aby se v obojím tom a oboje to v sobě utvrdili (2. Tim. 2, 2; Tit. 3, 8), nýbrž čím dál tím víc rozhojňovali, myslili. I spořádali s pomocí Boží jakož sami sebe v té svaté společnosti, tak i věci ty, v nichž čistá Boží pocta a církve vzdělání záleží, tak jak nejlépe buď podlé apoštolské a prvotní po apoštolích církve příkladu mohli, aneb jakž přítomný jejich v pokušení postavených způsob dopouštěl. Kteréžto všeho tak spořádání řádem nazvali. A ten řád my nyní vypisovati majíce, rozdělíme jej na sedm částek:
Další: