V.
O řádu domovním posluchačů.
Služebníci církevní v Jednotě Bratrské netoliko mezi sebou v
domácnosti své snažují se dobrý řád vzdělávati a jeho ostříhati, ale i
lidu sobě svěřenému též podobně k zachovávání dobrého řádu v jejich domácnosti
pomoc činí vyučováním jich obzvláštně těmto věcem:
- Aby každý místo své a povinnost svou znal, a jakž povolán jest
(1. Kor. 7, 20;
Efez. 4, 1), hospodářem, hospodyní, dítětem, čeledínem,
podruhem, tak aby se podlé Božího rozměření na svém místě v bázni jeho
ostříhal.
- Poct Božích aby všickni a vždycky pilni byli
(1. Tim. 2, 1) a modlitby
společně (hospodářové s dítkami a čeládkami) ráno, o nešpoře, u večer
každodenně konali; též k stolu a po stole modlitby říkali
(1. Tim. 4, 5;
5. Mojž. 8, 10), písničky neb veršíčky modlitebné a
chvalitebné zpívali.
- Do shromáždění církevních pilně také aby chodívali
(Žid. 10, 25) a jich
neobmeškávali, i dítky i čeládky s sebou berouce.
- Dítky své a čeládky (5. Mojž. 6, 7;
Efez. 6, 4) pilně katechismu a učení
křesťanskému aby vyučovali, je často vyslýchali i k tomu, aby kázaní neb
aspoň evangelia při stole připomínali, přidrželi.
- Hospodářové aby byli příkladem všemu domu svému, sami předně i manželky
jejich k dobrému řádu stojíce a k němu své domácí věrně přidržejíce.
- Rozpustilostí a bezbožností světských žádných v domích svých (a zvláště
opilství, zlolejctví, přísah lehkých, her, muzik světských, tanců i jiných
marností) aby nedopouštěli, ani kdekoli jinde takovým rozpustilostem
neobcovali.
- Ku práci zřízené aby všecky v svém domě, jakž služebné čeládky, tak i dítky
vlastní, kdy komu čas jest, přidrželi. Nebo mládeži nic nad zahálku
škodlivějšího není.
- Aby zákon mravný ve všelijakých věcech
(Filipp. 4, 8. 6), řádu dobrého se
dotýkajících, zachovávali všickni v domě, i mladší i starší.
- Aby hospodářové po krčmách a šenkovních domích nechodili, tam neposedávali,
nepili, nehráli, času nemařili, ale doma ve dne, ovšem v noci bývali a práce
své hleděli i stráž nad domem drželi.
- Živností fortelných, nepravých, lakomých
(1. Tess. 4, 6) aby se varovali,
liché v žádných sobě neosvobozovali, a to pro Boží zápověd zjevnou i
mnohotvárnou lichevnou nepravost (2. Mojž. 22, 25;
Žalm 15, 5).
- Ku právu se vším prudce a kvapně aby se neutíkali, leč by kdo jinače
přátelským způsobem a neb podlé duchovního domácího našeho soudu nemohl býti
pro příčiny nějaké bezpečně spokojen; poněvadž sic mezi jednomyslnými mnohé pře
(zvláště v menších věcech) bratrsky a povlovně před zprávcem a soudci bez
pohoršení práva koncovány bývají.
- Nařízeno i to od předků našich při posluchačích, aby netoliko jinam na byt
se stěhující, ale i přes kraj někam se ubírající zprávcům svým se opovídali a
při tom rady i modliteb za sebe žádali, až i připsání, jestli by kde k zprávcům
z našeho řádu se dostali, aby od nich v potřebě buď radou, neb pomocí, neb
službami svatými retováni byli. Naposledy, aby žádný posluchač svého zprávce
nepobíhal a k jinému zprávci o rady a jakékoli služby se neutíkal bez vědomí a
povolení svého zprávce; pročež ani zprávcům cizích posluchačů přijímati se
nedopouští bez vědomí jejich zprávců; a takové řády z Božího slova ukázané lid
Jednoty přijímá dověrně, zachovává snažně, kdež pak jaké v čem vychýlení se
spatřuje, to zprávcové k nápravě přivozují
(1. Jan 4, 6;
2. Kor. 7, 15;
1. Kor. 16, 16;
2. Kor. 2, 9).
zpět na obsah 
Další: O visitacích a neb navštěvováních, skrze něž se k řádu dohledání děje.
