|
- Polák | - Cesta do Italie | - |
Od Friesachu přes řečici Gurk,54.1 jenž několikráte silnici přetrhuje, jsem putoval k Vítu, kterýž pěkné městečko jest. Někdy Svatý Vít hlavním městem Korytanska býval a byl po uherské vojně léta 902 od kostelíčka ke cti svatého Víta vystavěného tak jmenován. Toto městečko téměř jako Friesach neslýchaným nepřátelským vpádům vysazeno bylo.
Nablízku stárne hrad Taggenbrun, jeho veliká brána, do vnitřní, prostranné síně vedoucí (jenž dosaváde v své neoslablé pevnosti stojí), někdejší znamenitost jeho dokazuje. Vedle okrouhlého, stranou stojícího stavení hlubí se podzemní vězení, přes které z tlustých stromů zvroubený mostek vede, a kde mimoto milovník starých tvrzí mnoho jiných pozorlivosti hodných předmětů nachází.
Hrad Osterwitz před časy Osterwitzům náležel, nyní hraběti Khevenhüllerovi patří. Ouzká stezka k němu vede; a vždy více se příkří a uží, čím dále se vystupuje. Na zazvonění most se spustí, po kterémž na pěšinu se vejde. Druhá strana branou svou vozovou cestu otvírá, jenž k hořejším stavením okolo celé skály provází. Až do síně zámecké čtrnácte bran a tolik zdvihacích mostů přejíti se musí. Obě strany jsou zdmi a vížkami upevněny. V tvrzi se nacházejí čtyry zbrojnice, které zbraní z předešlých časů naplněny jsou. Na rohu zámku památný kámen s následujícím nápisem se spatřuje:
Na jiném rohu stojí socha z kovu hraběte Khevenhüllera, který tuto pevnost pod výminkou obnovil, aby vždy rodu jeho ostala.
Další: