Česká čítanka - Tieftrunk - Dějiny Matice -

Příloha F.

(Ke str. 186)

Instrukce
údům dopisujícím Sboru Musejního pro vědecké vzdělání řeči a literatury české.

Sbor Musejní pro vědecké vzdělání reči a liieratun české má dle §. 12. svých instrukcí právo, jmenovati sobo údy dopisující, kteříž by mu k snadnějšímu a vydatnějšímu vykonávání jeho úkolu nápomocni byli.

Jakož pak účel Sboru jest

  1. vydávání dobrých knih českých z důchodů Matice České a
  2. vědecké vzdělání řeči a literatury české vůbec: vyměřen jest tím též úkol a obor činnosti dopisujících jeho údův a vztahuje se k oběma tu vytknutým účelům jeho.

Záleží tudíž v tom:

I.

Aby tito dopisující údové o zdar Matice České a o prospěch jejího zakladatelstva péči měli, a to následujícím spůsobem:

  1. Aby v obecenstvu známosť o účelu, důležitosti a prospěšnosti Matice České rozšiřovali, účastenství k ní povzbuzovali a o přistupování nových zakladatelů se přičiňovali, je usnadňovali a podle potřeby také zprostředkovali.

    Mohou tudíž dopisujicí údové vklady do Matice od zakladatelů jakož všeliké dary na penězích, ježto by někdo fondu Matice České učiniti chtěl, přijímati.

    Tyto a všeliké jiué příspěvky, kteréž buď k Matici aneb v některých případech také i k Museu obdrží, zapíší do zvláštního protokolu, dají na ně dárcům obdržecí listy a zašlou je v čase co možná nejkratším sekretáři Musea království Českého p. Václ. Nebeskému.

    Každá zásilka, kterouž dopisující úd učiní, oznámí se ihned v novinách a pak v obyčejuých zprávách o Matici a o Museu, ježto se po každé za čtvrt léta v časopisech musejních vydávají.

    Blankety k písemnostem potřebné dostanou dopisující údové od Sboru zdarma.

  2. 2. Aby údové dopisující rozličná přihlašování, dotazy a zadání, kteréž zakladatelé aneb jiné osoby ke Sboru učiniti chtějí, ústně neb písemně přijímali a je Sboru zasílali.
  3. Aby rozličné proměny v zakladatelstvu, jako úmrtí, proměny v úřadech a důstojnostech zakladatelů, o nichž z bezpečných pramenův se dovědí, Sboru oznamovali.
  4. Taktéž aby sloužili dopisující údové za prostředníky mezi zakladatelstvem a Maticí a jako za střed ve všech záležitostěch, ježto se k odbírání spisů na útraty Matice České vydaných vztahují, a sice:

    1. Aby podle své dobré vůle na požádání spisy nákladem Matice vydané zakladatelům buď přímo z knihkupectví pana Františka Řivnáče aneb prostřednictvím expedice Matice České skrze domovníka musejního p. Frant. Wildnera obstarávali.
    2. Aby taktéž podle své dobré vůle, když to Sbor za dobré uzná, u sebe chovali zásobu takových spisů, ježto se zakladatelům za levnější cenu vydávají, aby si je zakladatelé u nich jako z filialek hlavního skladu Matice České za tutéž cenu odbírati mohli.

    Ačkoliv úřad dopisujících údů pro vědecké vzdělání řeči a literatury české čestný jest, nemůže se přece od nich požadovati, aby jim z takové obětavé ochotnosti, s jakouž úřad svůj vykonávají, nějaké útraty pocházely; pročež zaplatí se výlohy za dovoz knih, o nichž pod odstavcem 6) řeč jest, tam a nazpátek z důchodů matičných, jakož při knihách, o nichž v odstavci a) se mluví, zakladatelé povinni jsou, útraty za jich obstarání údům dopisujícím dle usnešení obapolného nahraditi.

    Když úd dopisující zasílání knih matičných pro více uež jednoho zakladatele, ovšem pod společnou adressou, u expedice Matice české objedná, bude se jen za jednoho zakladatele celá obyčejná remunerace expeditorovi, totiž 35 kr. za rok, počítati, při ostatních za jednoho jen po 8 kr. r. č. na rok.

    Na knihy, jež údové dopisující takovým spůsobem od Matice přijímají a zakladatelům vydávají, vedou řádnou zápisku dle formuláře tištěného, jenž se jim od Sboru zašle.

    Peníze za knihy, o nichž v odstavci 6) řeč jest, zasílají se po každé za čtvrt léta sekretáři musejnímu, ku kteréžto zásilce drobné a méně důležité a pilné zprávy odkládati se mohou.

II.

Dále pak jest účel údů dopisujících, aby Sboru v ostatní jeho činnosti a působení k vědeckému vzdělání řeči a literatury české nápomocni byli, a sice:

  1. Aby svou pozornosť dle možnosti ke vzácným knihám českým, k listinám a rukopisům, vůbec ke všemu, co v bibliografickém a diplomatickém smyslu bohemicum neb slavicum jest, obraceli a se vynasnažovali, takové věci pro Museum království Českého zjednati. Pakli by se taková věc jinak zjednati nemohla než koupí, muselo by se k tomu napřed svolení Výboru Musejního žádati.

    Podobně aby s povolením téhož Výboru přepisy vzácnějších listin a rukopisů od znalých osob činiti dávali.

    Taktéž aby sbírali zprávy, ježto se české literarní historie vůbec a jmenovitě také života a působení spisovatelů českých týkají, a podobně rozličné zprávy bibliografické, jakož aby svou pozornosť obraceli k pozůstalostem literarním a vědeckým po spisovatelích a přátelích literatury, umění a dějin vlasteneckých vůbec a Sboru o tom zprávy dávali.

  2. Dále aby všecko sbírali a Sboru vědeckému ku použití zasílali, což k poznání našeho národu v ethnografickém a jazykovém ohledu sloužiti může, a sice:
    1. Slova, kteráž se posud v slovnících pohřešují aneb v jiném neb neúplném smyslu uvádějí; jména niv, hor, řek, potoků a t. d.. osobní jména a přezdívky, zvláštní obraty a vazby v řeči, pořekadla, průpovědi, přísloví.
    2. Rozličné odchylky od jazyka spisovného a vůbec vše, čehož k vypracování idiotika jazyka českého potřebí jest.
    3. Taktéž písně národní, pověsti, báchorky, hádanky, hry, zvyky a obyčeje, pověry, zvláštní cviky a umělosti atd.

Dle potřeby vydá Sbor časem svym podrobnější naučení o jednotlivých odvětvích vědecké činnosti údů dopisujících.

Od Sboru Musejního pro vzdělání řeči a literatury české.

V Praze dne 12. listopadu 1862.

zpět na obsah - Další: Příloha G.