|
- Tieftrunk | - Odpor stavův | - |
Poznámky
ke straně 242
242.1 Sixt, Aeta Ferd. a Desky zemské.
242.2 Dvorský archiv ve Vídni a zemský archiv v Praze.
242.3 Tamtéž.
ke straně 243
243.1 Archiv zemský.
243.2 Acta. Ferd. f. 228.
ke straně 245
245.1 Rukopis Sixtův.
ke straně 246
246.1 Rukopis Sixtův.
ke straně 249
249.1 Vypsání těchto příběhův Pražských podle Sixta z Ottersdorfu.
ke straně 250
250.1 Psaní téhož Ondř. Klatovského v Archivu zemském.
ke straně 251
251.1 Latinská odpověď králova v Sixtu.
ke straně 252
252.1 Bucholz VI. str. 405.
252.2 Acta Ferdin. 1. 204.
ke straně 255
255.1 Rukopis Sixtův.
ke straně 256
256.1 Archiv zemský.
ke straně 258
258.1 Rukopis Sixtův str. 494.
ke straně 259
259.1 Acta Ferd. list 191-204.
ke straně 260
260.1 Rukopis Sixtův.
ke straně 261
261.1 Sixt a Frant. Pubička X. str. 137 a 138.
ke straně 264
264.1 Sixt z Ottersdorfu.
264.2 Sixt a Bucholz VI. str. 409.
ke straně 266
266.1 Desky zemské čer. č. 46. f. I 14.
ke straně 267
267.1 Při kterémžto postupování i to ještě doloženo býti musilo: jestliže by se později shledalo, že by některý statek byl zamlčen a do oněch zápisův nebyl pojat, tedy měli býti Pražané povinni, napotom ho tolikéž králi dopostoupiti a ve dsky zemské zapsati.267.3
267.2 Tamtéž.
267.3 Této výminky užito proti Pražanům léta 1556 v pátek po sv. Janu Křtiteli v příčině dvoru ve vsi Jenči. I museli onoho datum skrze jisté plnomocné osoby v dotčeném zápisu položiti: že měli ve Jenči dvůr kmetský, kteréhož že tady také oním zápisem králi postupují. Desky zem. VIII, E 23.
ke straně 269
269.1 Sixt z Ottersdorfu.
ke straně 271
271.1 Rukopis Sixtův.
271.2 Tamtéž.
ke straně 273
273.1 Acta Ferd. Spisů omluvných, jichž tu dotýkáno, pohříchu nalézti jsme nemohli. Není jisto, zdali v nich města upřímě a beze strachu své omluvy složila aneb zdali i v tom královským poručením spravovati se musila.
273.2 Archiv Třeboňský a zemský.
ke straně 275
275.1 Ani této písemné omluvy jsme nenalezli, ani v Aktách ani kde jinde; Zdá se tedy, že obsah její byl králi naproti mysli a proto spis sám snad dokonce jako mnohé jiné úmyslně zničen jest.
ke straně 277
277.1 O psaních Wildpachových na svém místě vypravováno.
ke straně 278
278.1 Bucholz.
278.2 Acta Ferd. a Bucholz.
ke straně 280
280.1 Rukopis Sixtův.
ke straně 282
282.1 Archiv Český III. str. 129.
ke straně 286
286.1 Poněvadž Žatec vedle Prahy největší odpor proti králi vedl, tedy Žateckým i ten artikul předložen, aby v městě jejich brany i branky, tolikéž zdi u každé brány deset later byly pobořeny, příkopy okolo města vyrovnány, a na budoucí časy na těch místech nic nebylo stavěno. Což však zmírněno v ten spůsob, že brány po 10 let dnem i nocí otevřeny zůstávaly, až r. 1565 král Maximilian onen rozkaz z desk zem. vymazati dal. Archiv musejní.
ke straně 288
288.1 Roku 1556 Písečtí musili ještě k témuž spisu z léta 1547 ohlásiti ves Škudru s dvory, pak několik dvorů ve Vojeticích, Kanicích, Strašnicích, Kladrubech a Damnici, jichž tedy také králi postoupeno.
ke straně 289
289.1 Roku 1552 obec Chrudimská doložila k dotčenému zápisu ještě dědičnou ves svou Synčany s několika dvory kmetskými.
289.2 Všecky tyto ztráty a postoupené statky jsou vyšetřeny z Desk zem.
ke straně 290
290.1 Také některá města v Lužicích a Slezsku, jež králi za poslední války povolna nebyla, reversy na jisté pokuty složiti musila. Tak u př. zavázal se Kamenec k pokutě 5000 kop gr., Žitava 20.000 kp. Také Budišín jistou pokutu platiti musil. Vratislavští pak byvše teprv r. 1549 k 5. listopadu do Prahy o spravení a očištění se obcsláni, vyslali tam 6 osob z rady městské, kteréž však s králem nikterak dohodnouti se nemohly. Naposled propůjčil se kancléř Jindřich z Plavna, jemuž 5000 zlatých dáno, za prostředníka, a jemu se. pak pomocí lužického rady Mathiasa podařilo, Vratislavské s králem smířiti. Tito musili 80000 zlatých pokuty zaplatiti a k placení posudného se zavázati. - Města v knížectví Svidnickém a Javornickém 54000 jakožto pokutu složila. Bucholz VI. str. 416.
ke straně 292
292.1 Desky zem. VIII. F 17.
292.2 Kronika Boleslavská od Frant. Novotného str. 115.
ke straně 294
294.1 Bucholz VI. st. 477. - Programm Loketské vyšší realky 1870.
ke straně 295
295.1 Desky zemské VIII. F 22.
ke straně 297
297.1 Des. zem. VIII, G 4, D 18, B 2, K 29.
297.2 D. zem. VIII. F 23.
ke straně 298
298 D. Z. VIII. F. 23.
ke straně 301
301.1 Vypsání všech konfiskací svrchu poznamenaných učiněno jest podle Desk zemských a Archivu zemského.
301.2
V první době po propuštění na svobodu měl každý jen v zámku neb
domě, který mu k tomu vykázán byl, přebývati, nevycházeje ani ze vrat.
Teprv později vyprosili sobě na králi tu milost, aby směli po tom
svém panství neb statku choditi neb jezditi až do západu slunce; než
někam jinam z mezí jeho vyjížděti neměli, ovšem přes noc kde zůstati.
(Život J. Augusty st. 4.)
Tak jako v Čechách byli též v Lužicích mnozí ze stavův vyšších
pokutováni, což však teprv r. 1548 se stalo.
Téhož léta zajisté vydal král v Augšpurce dne 27. března mandat,
jímž udělil synu svému Ferdinandovi plnou moc, aby mezi osobami
obviněnými a královským otcem svým narovnání učinil. Konečně pak 27.
června r. 1548 král nový mandát vydal, jímž konfiskace statkův jejich
nařízena byla. O pokutovaní některých měst slezských a lužických již
výše řečeno. Bucholz VI. str. 417.
ke straně 303
303.1 Archiv zemský.
303.2 Kašpar Pfluk, jakož výše již položeno, zemi českou opustil, jakmile z obeslání svého úmyslu královu vyrozuměl. Zdržoval se pak v Magdeburku v stavu dosti nuzném, odkndž vydal zvláštní obranný spis o předešlém jednání svém. Odmítal v něm všecku vinu od sebe, řka, že jen hranic svého zboží a své země hájil. Za příčinu pak, proč se před soud královský nedostavil, přivedl, že již napřed v obeslání odsouzen byl a králi na milost i nemilost dáti se měl. Kromě toho že mu od přátel oznámeno, že by rozsudek na ztrátu všech statků a panství, na vězení doživotní neli dokonce na utracení zněl. A že Pfluk v tom křivě zpraven nebyl, o tom svědčí všecko jednání soudu královského.