|
- Tomek | - Děje české | - |
Nástupcem Josefovým byl bratr jeho Leopold, jenž byl od smrti císaře Františka I velkovévodou toskanským. Oznámiv hned z Florencie, svého sídla posavadního, úmysl svůj, obnoviti stará zřízení všechněch zemí svých, přijel již tři neděle po smrti Josefa II do Vídně, a již 22 Března 1790 počal se sněm český zároveň se sněmy druhých zemí od něho svolaný. Stavové, ve velkém počtu shromáždění, podali stížný spis svůj novému králi po nejvyšším purkrabí, a se svolením královým jednalo se potom o spůsob, jak by stížnostem země mělo býti pomoženo. Tu chvíli hrozilo Čechům nebezpečenství válečné; neb již sbíralo Prusko velké vojenské síly ve Slezsku, proti kterým rovněž četné vojsko rakouské pod velitelstvím Laudona postaveno jest na hranicích v Čechách a na Moravě; však zároveň jednalo se dle přání nového panovníka rakouského o mír na sjezdě plnomocníků v Reichenbachu ve Slezsku.
Stavové čeští žádali celkem o zrušení všech nových zařízení císaře Josefa i také Marie Tereize, kterými bylo vsaženo do samostatnosti země, do práv stavů a do zřízení církevního; ano domáhali se také účastenství v zákonodárství, které bylo sněmům odejmuto obnoveným zřízením Ferdinanda II; ale přitom jevili málo ochotnosti k ujmutí se prospěchů a přání třid lidu na sněmě nezastoupených, zvláště pak vzbudili obávání lidu sedlského, aby nebyl zbaven ulehčení poskytnutých jemu císařem Josefem. Jednání sněmovní protáhlo se mnoho měsíců až do 29 Ledna roku 1791. Leopold II učinil některým žádostem pilným již mezitím zadost; zvrátil jmenovitě nové upravení daně i spojené s ním převedení robot v peněžitou dávku (1790, 9 Května); zrušil generalné seminarium v Praze, zanechal biskupům předešlých seminářů jejich, a umenšil vměšování se vlády světské do řádů kostelních; také navrátil obcím městským něco vplyvu na osazování úřadů městských, a poskytl universitě Pražské i učitelstvu gymnasií a hlavních škol jistého účastenství při správě školství zřízením poradních sborů učitelských na jednotlivých ústavích a voleného z nich konsessu nad studiemi pro celé království (1791, 8 Unora). Ale upustiti opravdově od novot, kterými sesílena byla neobmezená moc panovníka a ústřední vlády, nebylo v jeho úmyslu. Toliko v Uhřích navrátil věci ve stav předešlý, zamítnuv žádosti sněmu Budinského, pokud přesahovaly přes to. Zavření předběžného míru v Reichenbachu (5 Srpna), po kterém Leopold zvolen brzy na císařství německé (30 Září), usnadnilo mu spokojení Uher vložením četného vojska do země, po kterém konečně dal se korunovati v Prešpurce (15 Listop.). Také vzbouření nízozemské přemoženo jest mezitím ouplně. Druhým zemím svým oznámil císař patentem vydaným teprv 28 Června roku 1791, že obnovení práv stavovských nemůže sáhati přes stav věcí od roku 1764; co tedy před tím rokem již bylo proměněno, že tak zůstati musí. Dle toho navráceno jest sněmům právo povolování daní a sbírání jich svými úředníky; slíbeno předkládati jim všeliké zákony k poradě; obnoveny také výbory stavovské, ač se správní mocí tak obmezenou, jak byla od zřízení císařského gubernia za císařovny Marie Terezie.
Prvé ještě, než se stavům českým dostala zvláštní odpověd na žádosti sněmem složené, dal císař Leopold korunu českou navrátiti z Vídně do Prahy pod opatrování stavů dle starodávného obyčeje (1791, 9 Srpna); hned pak potom přijel sám se slávou, a dal se korunovati na. království (6 Září). Brzy však po navrácení se do Vídně roznemohl se, a zemřel dne 1 Března 1792 toliko po dvouletém panování.
zpět na obsah 
Další: Císař František I.