|
- Čelakovský | - Slov. nár. písně | - |
Oj, letěla žežhulička
přes pole a háj;
pustila strakaté pírko
na tichý Dunaj.
Oj, jak tomu strakatému
pírku na Dunaji -
tak i mně tu osiřelé
v cizím dálném kraji.
Oj, pustím já prsten zlatý
po příkré hoře -
pošla léta má se světa
jak list po vodě!
Stojí javor nad potokem,
k vodě nachýlil se;
přišla bída na kozáka,
kozák zarmoutil se.
Nechyl ty se, javorečku,
ještěs zeleňounký!
Nermuť srdce, můj kozáčku,
ještě jsi mlaďounký!
Těžko se mu nechýliti,
voda jej podmývá;
těžko se mi nermoutiti -
srdce hořem splývá.
Oj, odjíždí kozák mladý
mezi Moskovany;
z javora na koni sedlo,
sám koníček vraný.
Odjel kozák k Moskovanům,
tam žalostně zhynul,
se svou milou Ukrajinou
na věky se minul.
Jak si žádal - na vysoko
hrob mu naházeli;
jak přikázal - kalmu mu
v hlavách nasázeli;
ptáčkové tam přiletují,
zobají kalinky;
kozákovi přinášejí
zprávy od rodinky.
zpět na obsah 
Další: Zpěv srbský