|
- Dačický | - Prostopravda | - |
Ó, nebozí mladíkové
i moudří filozofové,
zvláště ženští otrokové,
páni, rytíři, měšťáci,
mistři, bakaláři, žáci,
nebuďte ženští poddáci.
Do jejich kukel nelezte,
zvlášť, kteří Kupidem stráveni jste,
plnéť jsou lsti, o tom vězte.
Nebo zlá žena nevážná
udělá z moudrého blázna,
ba i z mnohého rytíře
učiní sobě kejklíře,
žeť jí po vóli musí být,
byť čerta měla na pomoc vzít,
zlou babu k tomu nastrojit.
Jak na zem pohledí zlá žena,
južť jest od ní lest smyšlena.
Umíť chytře zaplakati,
tím muže podvozovati,
potom jse tomu zasmáti,
předce svou vůli konati,
s snovačkami sněmovati,
že ani s dialektikou,
rétorikou, gramatikou
nedovedeš proti ní nic,
by ty byl učený ještě víc.
Dáš-li jse ženě osedlat,
budeť chtít míti vždycky tak,
by ji ve všem zlém zastával,
neb jí ďábel tak rozkázal,
takovou ženu posedl,
co ona chce, jí dovedl.
Nedej vzhůru jí zlé vůli,
nechť ona pak jak chce skulí,
aby ji moh zejskat Bohu,
toť upřímně říci mohu,
by jměl vzít od stolice nohu.
Tak nechť o nich pověděno,
zlá žena, hrozné břemeno.
O zlých ženách tuto pravím,
dobrých, poctivých nehaním,
neb i jiní píší, praví,
o tom zlém ženském pohlaví.
A tak milý pane Pavle,
Jíro, Kubo, Vávro, Havle,
i všickni, jenž o tom víte,
a v ženských kuklách vězíte,
zlých žen trestati neumíte,
aneb zoumysla nechcete,
vše zlé jim pasírujete,
k marnostem dovolujete,
jich klevety přehlídáte,
hanebně jse šálit dáte,
omámeni zůstáváte,
že nevíte kudy a kam,
tak vámi točí sem i tam,
až naposledy poznáte,
jaké dobré ženy jmáte,
když vám rozumu přidadí,
vrch hlavy jse vám posadí,
o všeckno všudy připraví,
naposledy i o zdraví,
leda ona byla vdovou
a jměla kratochvíl novou.
Skusiliť jsou toho mnozí,
ó ženkejlové nebozí,
vysvobodiž vás Pán Bůh sám,
toť upřímně vinšuji vám.
Kteří pak ctné ženy máte,
povinnosti mužské znáte,
braň dobré být mezi zlými,
rači ji doma obejmi.
Sám jse tak dobře chovej,
ctný příklad jí na sobě dej,
aby s tebou věrně byla
a v tom ti jse nezměnila
a tak spolu v lásce byli,
neloučili, nestranili,
neb jste sobě tak slíbili,
a tak vždy na strany obě
v dobrém byli volni sobě,
znajíc božího přikázaní.
Tenť vám dá své požehnání
a rač být se všemi námi.
Sic bych vám pověděl více,
hněvaly by jse Hornice,
kterýmž já říkám spodnice.
S tím jse všecky dobře mějte
a zlobivé nebejvejte,
tak jse napraviti dejte,
v dobrém mužův poslouchejte.
A na pravdu nežehrejte,
nehněvejte a nelejte.
Zlým ženám jse vyhýbejte,
v obyčeje nedávejte,
poctivost zachovávejte.
Napomínám vás opěty,
opusťte lži a klévety,
sic náleží dobrým lidem
vyhnat zlého ducha kyjem.
Vy pak poctivé panenky,
kterékoliv, sumou všecky,
též to na paměti mějte,
dobrým ctnostem přivykejte,
v marnosti jse nedávejte.
Šetřte pilně kvítku svého
a klenotu panenského,
abyšte ctnou chválu jměly,
k dobrým místům přicházely,
neb ne pro tělesnou krásu,
kteráž jen trvá do času,
ale skrz dobré chování
k poctivému milování
přijdete i k ctnému vdaní
skrze boží požehnání.
Nebejvejtež jako svině,
ale dobré hospodyně,
přidržte jse pobožnosti,
prospívaje v dobrých ctnosti.
Ostříhejte svého věnce,
nevaďte jse o mládence,
neboť o vás dobře zvědí,
kteří na poctivost hledí.
Nebuďtež také všetečné,
sem i tam všudy vejbočné,
šetřte jse rozkošné vnady,
abyšte nepřišly tady
do osidel a posměchu,
v starém ani mladém věku.
Dobře strávily svá, léta,
ó roztomilá děvčata.
Líčíť na vás pacholata
jako ta slidná vyžlata.
V dobrém setrvání stůjte,
několika neslibujte,
aby jste se nezlechčily
a starostí nečinily
svým rodičům ani sobě,
rači jim byly k ozdobě,
nebo kterákoliv panna,
Káča, Dorka nebo Anna,
leze se dvěma za kamna,
nemůžt jim než těsno býti,
jednoho z nich sobě vzíti,
tak i k posměchu přijíti.
Věřtež mi panenky toho,
nechciť vám mluviti mnoho.
Upřímněť vám toto pravím,
k ničemu zlému neradím,
ale krátce povídám vám,
čeho jsem i povědom sám,
rozprávěje vám v jistotě:
Chovejtež vínek v čistotě,
tak na sebe pozor jmějte,
dobré radě místo dejte,
s tím jse šťastně, dobře mějte
a nehněvejte.
zpět na obsah 
Další: Hic est Der Papáček