|
- Ezop | - Bajky | - |
Jedenkaždý člověk tak se má řediti v skutcích svých, aby rozumem toho dovedl, čehož životem a rukou dovésti nemůž. Jakož nám tato fabule anebo báseň ukazuje.
Kolčava tak se velmi zstarala, že myší honiti nemohla, ani za nimi běhati. I vymyslila lstivou cestu, aby nepotřebovala za nimi běhati, a skryla se pod mouku, kdež obyčejně myši pokrmů svých hledaly a po tmě se tloukly, aby tu bez práce mohla myši lapati. I přišly bídné myši, o té lsti nic nevědouce, a tak lapány byly jedna po druhé od kolčavy. Naposledy přišla stará myš, kteráž rozličné lsti a chytrosti již věděla a jak živa byla, poznala pasti, dráty, vosidla a jiné lsti k lapání myší vymyšlené. I porozuměvši zlému a lstivému nálezu kolčavy, řekla k ní: "Ty vábíš k sobě nevinné myši a žířeš je, ale mne svým šibalstvím a chytrostí nepolapíš, nebť jsem všecky lsti poznala, kteréž by koli proti nám mohly vymyšleny býti."
