|
- Havlíček | - Epigramy | - Copyright | - |
JEHLY, ŠPIČKY, SOCHORY A KŮLY19
STESAL, SKOVAL, ZOSTŘIL, SEBRAL
KVŮLI
VOJNĚ S HLOUPOSTÍ A ZLOBOU MÍSTO ŠAVEL
BOROVSKÝ HAVEL.20
České slovesnosti
osud pouta kuje:
censura ji tiskne,
tiskař censuruje.
Dokazují kněži z plných plíc,
že náš rozum po tom rájském ovoci
za moc nestojí bez božské pomoci.
Věřím, páni, věřím ještě víc,
že váš rozum i s tou božskou pomocí
nestojí za nic.
Sláva slavným! Od všech budiž ctín
farář v Miletíně!24
Nemá nad něj milejšího Hospodin
ani hospodyně.
V naší církvi - brachu, věz, -
růžence, obrazy, panny,
míval-li je v rukou kněz,
jmenují se dotejkany.26
Ježíš u Mat. V. 18
Házelo se - jakož v biblí zní -
na cizoložnice kamení:
římská církev trestá ještě více -
kněžmi hází na cizoložnice.
Biskup světí na památku křestu
skrz led vodu veškerému městu,
které s pobožností, plné víry
pít se hrne z této svaté díry.
Pak bývají ti, co pili,
by se dvakrát netlačili,
od kozáků knutem odehnáni
na památku biřmování.
Oj, raduj se, katolická chaso,
máme boží krev a boží maso; -
ještě boží střeva - potom na letnice
bude dělat papež boží jitrnice.
Kalkulujíc30 velmi zdravě,
svatá církev mitry vymyslila:
totiž že má málo v hlavě,
na hlavu si mnoho postavila.
U Matouše v osmé kapitole
šel pan Ježíš v gadarenské pole;32
velel ... ejhle, zástup v plném chóře33
v slepé poslušnosti vrh se v moře. -
Borovský v tom našem smysl vyšší,
soudí, že to byli první mniši.
který bude 1848 vytesán nad posluchárnami theologické fakulty34
Nehřeš usty ani sluchem,
blahoslaveni jsou chudí duchem.
Ze všech se mi řecká víra36 zdá
nejvíc učenému prospěšná;
a to proto, neboť zahání
časté v chrámu k zemi padání37
hemoroidy a zacpání.38
Českých knížek hubitelé lití:
plesnivina, moli, jezoviti.
Farář dělá z chleba a vína
pro duše selské
tělo a krev:
sedlák dělá tělem a krví
pro tělo kněžské
víno a chleb.
Div-li, že pět chlebů, dvě rybice
nasytily lidstva na tisíce:
vždyť pak podnes ještě tyto divy
tolik tisíc černých pánů41 živí.
Proti církve protivníkům,
bezbožným akatolíkům,43
vydal páter Rožeň44 podlé zvyku
na sto arších ostrou polemiku:
v tuhé vazbě s kovanými rohy,
všem kacířům může přetlouc´ nohy.
Kdykoli slyšívám
hlásat Rožně44 kázání nějaké,
vždycky si vzpomínám,
že Bileamův46 osel mluvil také.
Páter Rožeň44 zápalem hrdinským
slouží papeži a římské víře,
jako Samson47 proti Filištinským
bouří s kazatelny na kacíře.
Jako Samson svatou církev brání,
jako pravý Samson - oslí skraní.
Ač jsem křesťan, nevěřil jsem přec,
že kdy bude jeden ovčinec,
ale když jsi ty měl přístup k dveřím,
kozle Rožni44, již i tomu věřím.
Pročpak mají mnišské cechy48
na kloboucích velké střechy
jako preses49 Antonín? -44
Rádi mají v mozku stín.
Atheistou buď, toť víra jistá,
Pán Bůh sám je také atheista.51
Hlavní pádu jezovitů důvod,
že byl chromý jeho původ;
pročež, ač je bylo zvednout věcí snadnou,
vsázím se, že brzy zas upadnou.
Pravil Tatík54 svému Synu:55
Hodný´s, hošku, leč mne mrzí velmi,
že si s tebou kamarádí šelmy,56
to ti více neprominu.
(Z Aušpurských novin.)58
Lojolovi dědicové59 šálí lid,
že jsou v kompanii se mnou.
To zde prohlašuju za lež zjevnou,
anť jsem nikdy nebyl, aniž míním být;
střez se uvěřit jim, kdo můj přítel!
Ježíš Kristus,
lidstva Vykupitel.
Jezovit pochází spíše
od ježka než od Ježíše.
Ptá se,62 byl-li jezovitou Jonáš,63
ninivetský64 misonář? -
Nemoh býti. V tom je chyba,
že Jonáše polkla ryba;
jezovita - pravím vám -
byl by polkl rybu sám.
Nebyl jezovita: neb ho měla
tři dni v břiše a nezcepeněla.
Hajej, hajej, stará Praho,
hajujinkej, moje blaho!
Pš, pš, dadej, noc se blíží,
přiletěli netopýři.65
Stejní hrdinové jsou
Samson47 s Hynkem Lojolou:67
jeden míň a druhý více
pustil lišek do pšenice.
Pavlu hůř a Petru líp,
ticho, závist, ticho!
Kacířům dal Pán Bůh vtip,
svaté církvi břicho.
Vidím mezi Pánbíčkem a knížaty
vždy větší analogii:
tak na příklad Pán Bůh stvořil psy
a knížata tajnou policii.
Nechoď, Vašku, s pány na led,
mnohý příklad máme,
že pán sklouzne a sedlák si
za něj nohu zláme.
Vaše Majestátnost72 ráčí znáti
věrnou lásku Čechů k osobě
zeměpána,72 jak prahnou magnáti73
sloužit králi, trůnu k ozdobě,
pročež račte dekretovat,74
by se mohl titulovat
některý hrabě český
Nejvyšší Zouvák Zemský.
Odjakživa dovoluje
ruský car velmožům
míti třebas tisíc duší,75
jenom žádný rozum.
Každý dělej svoje,
milý pane můj:
sedlák žito z hnoje
a ty z žita - hnůj.
(Logau.)
Tak zní první kriminální článek:77
každý zloděj, jenž položí na -
oltář spravednosti78 berana,
čist a práv79 buď jak beránek.
Pomodli se, Čechu,
k svatém Vojtěchu,
by tě vzaly samostatné
národy do cechu.80
Na kříž reformátora!
byla methoda stará.
Nyní svět pověsí spíš
na reformátora kříž.
Zuk, zuk, zuk!
Kontrbucí84 dám,
nic nevydělám!
Professor iuris examinans dicit:86
Pročpak každý král a každé kníže
sází v žalář v okovy za mříže
dělajících falešné peníze?
Studiosus respondens dicit:87
Každého to mistra hněte,
jiný-li se do řemesla plete.
Chlubíváš se, a sic podle práva,
že jsi čtyr tisíců měšťan hlava;
jenom to se přimysliti sluší -
jaké musí mít ta hlava uši!
Věčná vaše píseň: "Jaká slast
milovati českou vlast!" -
Má-li však mít z vaší lásky zisku,
nedávejte písně své do tisku.
Odkud vzalo - zkouším žáky -
jméno Rakous počátek? -
Od raků, neb oni taky
chodí pořád nazpátek!"
Sto let v očistci ať za tu křivdu hoří,
kdo nadává pro Přítele konsistoři:
vždyť chudinka nemá žádné děti;
jak má umět s dětmi zacházeti!
Hanák velké panák,
ztěžka vekračoje:
jedno nohó drohó
kpředo93 postrkoje.
(Když se zeměpisci chlubili, že do Čech odjinud žádná řeka neteče.)
Nechlubte se, vlastenci,
není to věc řádná,
že neteče odjinud
do Čech voda žádná.
Točíme-li ze sudu
nedolévajíce,
zůstanou nám naspodu
brzy jen kvasnice.
Nechlubte se, nechlubte,
špatná je to sláva,
že vytéká do Němec
všechna česká šťáva.
Proč byly husitské rvačky? -
Rozhodnout se nimi mělo,
má-li se jíst boží tělo
s omáčkou neb bez omáčky.
(Z ruských novin.)
V Evropě se ztratil
před dvěma sty lety - český král,
žádá se uctivě,
by ho, kdo ho najde, - odevzdal
v Petěrburku96 Mikuláši97 cáru,
dá mu za to bečku kaviáru.
Rytíř sv.Vladimíra mluví:99
Museum nestavte
dole u Vltavy
přijde z jara
voda jará,
do Němec ho splaví.
Raději ho nechte
na Hradčanech státi,
bude na něj
vítr zdravej
od severa100 váti.
Svatý Jene z Nepomuku,
drž nad námi svoji ruku,
ať nám Bůh dá, co dal tobě,
by náš jazyk nezhnil v hrobě!
Pochválen buď Hospodin!
Nebuď, brachu, ťululum;
není zde větrný mlýn,
je zde České museum.
k pětistileté památce založení vysokých škol pražských
V školách Karlem řád uveden:
Němcům tři a nám hlas jeden.104
Zdálo se nám málo být,
chtěli jsme je všechny mít;105
zato nyní pláčem v hořkém času:
"Otče Karle, kýž je kousek hlasu!"
Připodobníme, pane švaře,107
literaturu Němců - faře,
z které by všechny hezké
spisy a knihy české
musely křtící listy brát,
kdyby se někdy chtěly brát.
K divadlu se nám jen nedostává: dům,
básníků, aktérů109 a pak publikum.
Proto, páni, radím akcie
k stavbě chrámu české Thalie.110
Když jich jenom hodně rozprodáte
a pak honem cihel naděláte,
musí být, kdo je akcionérem,111
básníkem, publikum nebo aktérem.
Pokavad se s Čechů kacířství nesmeklo,
měli v Čechách nebe a po smrti peklo;
co nám, Ferdinande,113 osud poslal tebe,
máme v Čechách peklo a po smrti nebe.
vystaveném 1845
Co se divíš, bratře Čechu, jak enthusiasta?115
Připojili Prahu k Vídni železem - i basta.
On:
Dvě fakulty v Klementině!
Dvě fakulty v Karolině!
Nač ten rozdíl? Nevím na mou kuši,
jak by se to vyložiti mělo?! -
Já:
Klementinské zabijejí duši,
karolinské tělo.
"Co sám nerad, nečiň jinému!"
žáku pravil kantor kdesi,
třepaje ho za pačesy.
Na dar Ducha nic nedbejte,
hodně díla nadělejte.
Pak po smrti na vše lehce
orgán ňáký najdou v lebce.
Výklady kantora Doubravy
snadno chápe hned
každý žák, i třebas bez hlavy,
má-li jenom hřbet.
Bože milý!
Jsi-li ?!
Chraň duši mou!
Mám-li jakou !? ...
(Monolog121 velikého muže před vynalezením nového pravopisu.)
Není nad původnost,
každý po ní touží,
lidé chodí přes most,
to já půjdu louží.
Umí historii, věřte mně,
střední sice jenom prostředně,
starou zato však již zapomněl,
škoda jen, že k nové nedošel.
On: V akademii nauk
předsedou kníže Dunduk ?!!
Já: Jakpak by tam neseděl
kníže pán, když má p ....
(Puškin.)
Evě radil v ráji duch:
"Recipe124 jabko, budeš Bůh!"
Však to nebyl žádný jiný
nežli doktor mediciny.
Naše akademie od svého původu
pořád zkoumá jen a zkouší přírodu;
jenom to je, milí braši, bída,
příroda jí málo odpovídá.
Leccos malíři vyvedli,
jenom světlo nedovedli.
Teď se na ně světlo rozhněvalo
a samo se do malířství dalo.
Slyším jak Pythagoras128
hvězdy zpívat takto zas:
"Kolem, kolem vždy letíme,
proč, kam, kudy, dobře víme,
astronomům nepovíme!"
"Zdaliž neprodávají dva vrabce za halíř, a jeden z nich nepadne na zem bez vůle Otce nebeského." Jež. Mat. X. 29.
Pořád vedou hořké žalosti
básníci nad ztrátou mladosti;
včerá jim dal Pán Bůh dekret s třapcem:
"Budiž tedy básník věčným chlapcem!"
Kýž ti Pán Bůh za tvých houslí zvuky
místo dvou dát ráčí čtyry ruky.
To ti přeju k svátku srdcem, duší,
bys si mohl hraje zacpat uši.
Slavils na své idylické lýře
mléko, trávu, kozy a pastýře;
pročež kladem na tvou hrobku
věnec slávy z kozích bobků.
"Kritika ať u nás ještě nevystoupí,
by nevěděl venkov, že jsme v Praze hloupí."
Já: Děckoť jest - díš - obecenstvo naše;
a tvé spisy? - Ty jsou tedy kaše.
Kusy srdce pro kuchařky jsou vydané;
jsou-li z masa - na zadělávané;
jsou-li papírové - nač? -
Aspoň pod koláč ! -
Od čerta vás pro ten božský hněv
Ježíš koupil za všechnu svou krev,
já však mním, když na mne přijde spleen,135
že bych za vás nedal trochu slin.
Od Boha mám písek a vlky,
od Kazimíře šlachtu137 a izraelity,
od Františka Šváby138 a jezovity,
Mikuláš mi dá činy a činovníky.139
Ty krakovská obec,
země neodvislá,141
vyběhni na kopec,
sic tě spláchne Visla.
Slavná republiko,
vylez na stodolu,
sic tě Visla spláchne
s volného prestolu.142
V Rakousích již taje,
běží Visla zčerstva,
s prestolu142 tě spláchne
s pískem do królewstva.143
Pokuď je móda v šose, v čepci,
módníkům145 darmo kázat nechci.
Však ono jich pak nechá módy dost,
až bude v módě rozum, poctivost.
Nebyl doma celý rok pan Kojata
a přec žena porodila trojčata.
Divil se pan farář velice,
že ji zastínila svatá Trojice.
O stálost a věrnost
nepadej v rozpaky,
miluj, holka, všechny
a mne miluj taky.
Dešť na všechny padá,
slunce všechněm svítí,
nechci tě, má milá,
sám jediný míti.
Také tobě, N**,148 radu dám:
nemluv před lidmi o sobě sám.
Neboť jest to proti zdvořilosti
mluvit o neřádu v společnosti.
Ztloustl Kuba jako soudek,
dal mu Bůh dobrý žaloudek;
kdyby mu byl Bůh dal vtip,
byl by suchý jako šíp.
"Pročpak nepíšeš jako všichni jiní,
pročpak tvé péro černí jen a špiní?"
"Ale, vy páni kritikáři,151
vždyť ho namáčím v kalamáři."
Bodne-li tě žihadélkem včela,
vlož na ránu hned
její vlastní med;
bodne-li tě epigramská střela,
vlož na ránu - prostředek máš jistý -
chumáč vlasů z epigramatisty.
zpět na obsah 
Další: Ostatní epigramy