Zápověď "Presse"

(N. N. dne 11. prosince 1849).

Kdykoliv si stěžujeme na stav obležení, na nedůstatek svobody tisku, odpoví se nám se strany vlády, abychom psali mírně, abychom se zdrželi všeliké náruživosti. Co ale jest mírnost, co není náruživost? - na to nám žádný zákon světlo nedává. Vláda skrze své orgány sama si ustanoví míru, až do které opposici některých novin trpěti chce a najednou dostane redaktor rozkaz, aby přestaly vycházeti jeho noviny. Že v takovémto čase postavení redaktora není radostné, uvěří nám snad každý na pouhé slovo, kdyby třeba ani skutkové svědectví o tom nevydávali. Redaktor časopisu stojí tu mezi dvěma ohni: z jedné strany má dle vlastního přesvědčení zastávati co možná nejhorlivěji zásady té politické strany, ku které náleží, z druhé strany hrozí mu ale, byť se jiných trestů neštítil, zápověď novin, a tudy zrušení všeliké politické činnosti jeho strany (neboť není teď jiné činnosti politické kromě novin). Přetěžko jest nám v takovém postavení najíti pravou cestu, aby se nám ani přílišná bázeň, ani zas přílišná opovážlivost aneb i lehkomyslnost vytýkati nemohla od našich vlastních politických a národních spojenců.

Neočekávané zapovězení vídeňských velice rozšířených novin "Presse" podalo nám příležitost k takovému kajícímu rozjímání. Jak se časy mění! Když lonského roku v nejbouřlivějším čase počala "Presse" ve Vídni vycházeti²⁸, netroufali si roznášeči její téměř ani na ulici, a "Presse" byla tenkráte všeobecně co reakcionářský časopis rozkřičena. Kdo by byl tenkráte mohl na to pomysliti, že ta "Presse" pod tím samým vydavatelem bude jednou od ministerstva zapovězena pro radikálnost! A přece se to stalo. Ve vídeňských vládních novinách čteme takové ohlášení:

"Noviny "Presse" poskytují svým vystupováním od několika týdnů důvod, že jich tendence k tomu směřuje, aby vzbuzovaly nedůvěru k rozkazům vlády? aby v podezření uváděly každý její skutek, a aby jim vtlačily znak nekonstitučnosti. Nedá se upříti, že se tím udržují mysle v ustavičné nespokojenosti, že se tím podkopává důvěra v trvání a v poctivost vlády, že tím hrozí nebezpečenství veřejnému úvěru, a že se tím rozšiřuje nejistota a strach ve všech třídách státní společnosti. Ačkoli až posud svobodnému rozbírání a vyvracování náhledů, třeba se od oněch vlády různily, v tisku překážky staveny nebyly: uznává nynější guverner, jemuž uloženo jest, bdíti nad výminečním stavem, že by se proti své povinnosti prohřešil, kdyby zmíněným novinám při jich nyní přijaté a všeobecnému dobru škodlivé tendenci dále vycházeti nezabránil. Toto nezabránění by bylo spojeno s těžkou odpovědností zvlášte proto, že noviny "Presse" se odvážily vzdorovat napomenutím, veřejně ohlášeným. Jsouť zapovězeny noviny, jež se mnohem mírněji držely, byla by to tedy nedůslednost, kdyby noviny "Presse" ještě déle vycházeti měly. Civilní a vojenský guvernér považuje to z uvedených motivů za svou povinnost, aby zapověděl noviny "Presse" na čas stavu obležení. Což se tímto u všeobecnou známost uvádí.

Ve Vídni 8. prosince 1849.

Civilní a vojenský guvernér Welden, polní zbrojmistr.

Vydavateli a odpovědnému redaktoru jejímu p. Zangovi byl následující přípis doručen:

"Špatný směr, jehož se noviny "Presse" od několika týdnů přidržují, články namnoze zlomyslné, jaké "Presse" i ve včerejším čísle přináší, jsou takového způsobu, že by guvernér, jemuž svěřeno jest bdění nad výminečným stavem, proti svým povinnostem se prohřešil, kdyby novinám těmto déle vycházeti dovolil, což by tím méně zodpovídati mohl, poněvadž setrvání při směru, jímž se vládní rozkazy v opovržení uvádějí považovati se musí jakožto vzdor proti všeobecným napomenutím, jež redakcím novin již kolikráte vydány byly, a jichžto nezachovávání při několika novinách trestáno bylo tím, že se noviny zapověděly, Nížepsaný civilní a vojenský guvernér cítí se pohnuta, zapověděti noviny "Presse" na čas stavu obležení. To se Vám uvádí v známost s poukázáním, že Vaše noviny ode dne 8. prosince 1849 již vycházeti nesmějí.

Ve Vídni 8. prosince 1849.

Welden,
civilní a vojenský guvernér."

Může si každý pomysliti, jaký asi dojem způsobila tato událost ve Vídni a v celém mocnářství: nás alespoň naplnila žalostí a starostí pro budoucnost. Všechny vídeňské časopisy kojili se ustavičnými nadějemi brzkého zrušení stavu obležení a počátku opravdové zákonité svobody tisku, a místo toho zápověd "Presse!" My jsme sice až ku příjezdu J. M C. do Prahy také vždy s velikou jistotou očekávali brzké zrušení stavu obležení a počátek konstitučního života: od té doby ale jsme již pevně přesvědčeni, že nemá vláda žádný úmysl v brzkém čase nám navrátiti zákonitý konstituční pořádek, a zápověd "Presse" potvrdila nás tím více v tomto přesvědčení.

K tomu se ještě rozšiřují velice znepokojující zprávy o změnách v ministerstvě, jmenovitě o odstoupení p. ministra Bacha, a nechceme ani všechny ostatní opětovati. Že takové věci mysl naši velmi zarmucují, toho tajiti nechceme.

zpět na obsah Další: Dva copy