|
- Havlíček | - Národní noviny | - |
Poznámky
ke straně 13
1 Uveřejněno v N. N. dne 12. dubna 1848, současně s proslulými kabinetním listem krále Ferdinanda V. ze dne 8. dubna 1848.
ke straně 37
2 Redaktor N. N byl pro dodatek v č. 59, jejž k oznámení hr. L. Thuna od 21. června učinil, a ve kterém o spiknutí pochybuje před hr. L. Thuna na hrad Pražský povolán, tam přísně napomenut s vyhrůžkou trestu při stejném pokračování.
ke straně 41
3 Toto místo, symbol Gutgesingrů Pražských, bylo dlouhý čas neobsazené, jako by si nikdo netroufal na poskvrněnou lávku zasednouti.
ke straně 45
4 Vašku! směj se!!
ke straně 69
5 Místo, kde čeští deputovaní ve sněmu pohromadě sedí.
6 Uznáváme potřebu slovo opposice trochu vysvětliti, neboť jsou u nás mnozí znamenití politikové; kteří třeba velmi mnoho o politice píší, a přece posud nevědí, co jest opposice. Opposice jest ta strana, iterá proti vládě stojí, ve sněrnu obyčejně menšina, protože se vláda vždy dle většiny sněmu říditi musí. Kde jest vláda dobrá, je hanba být v opposici; kde jest špatná vláda, je čest dělat opposici. Tak ku př. v severo-americkém soustátí jest opposice reakcionářská a aristokratická, neboť vládne strana demokratů.
ke straně 74
7 To můžeme pozorovati z "Deutsche Zeitung aus Böhmen", z chování Liberce atd.
ke straně 75
8 A to jest vlastně až posud národ polský, neboť rolník v Polště posud nedospěl ke vzdělání a měšťanstvo jest židovstvo.
ke straně 77
10 Sankce jest potvrzení, které císař dává usnešením sněmu, načež teprve platnosti nabývají.
ke straně 78
11 Dobře nám ovšem jest známo, že mezi císařem a národem stojí mnohé nepovolané osoby, které by rády tuto úmluvu dle svého prospěchu zařídily, a kterým ani na národu ani na císaři vlastně nezáleží, nýbrž jen samým na sobě. Takových ale zištných dohazovačů při dobrovolné úmluvě nepotřebujeme.
ke straně 90
12 Po česku: "Vzhůru! do Vídně! zachrániti německou svobodu!"
ke straně 91
13 Brno a Holomouc posud se veřejně nazývají královská hlavní města, rád bych věděl, jakého království!?
ke straně 93
14 Skutečně podivno, že mezi lidem na Moravě posud vždy jen červenobílá barva platí, nová žlutočervená žádné vážnosti nenalezá. Ani jedna hanácká deputace neměla žlutočervenou korouhev!
ke straně 110
15 Za předsedu sněmovny říšské.
ke straně 128
16 Návrh ten, kterého další část dnes podáváine, byl tak vypracován že se mohl za smlouvu dobrovolnou všech zemí a národů považovati, nebo nebyl ve výboru většinou hlasů, nýbrž dobrovolným srozuměním všech přijat, a každý k vůli druhému od něčeho upustil. Red.
ke straně 136
17 Článek to: "Po rozpuštění sněmu říšského."
ke straně 147
18 Neví se arci posud, jakého spoluúčastenství měla strana zpátečnická při této říjnové revoluci, a bylo by to pro historii snad veledůležité, odkrýti všechny nitky této revoluce. Kdo ví, kam by některé zabíhaly?!
ke straně 158
19 Velmi směšné intermezzo této dvojice ministerialní byl nedávno článeček ve "Wiener Zeitung", kde stojí, že kníže Windischgrätz jen "Urlaub" má a zůstává vrchním velitelem všech vojsk kromě vlašských!! - což patrně učiniia druhá Švarcenberkova strana na vzdory !!
ke straně 163
20 Místo sněmu dočkala se Praha čtyři dny na to - stavu obležení. kterým svírána po léta.
ke straně 174
21 Nota bene, k čemu je také i já napomínám.
ke straně 177
22 Že i mezi Slovany někteří jinak smýšlí a více podle citu (třeba spravedlivého) než podle chladného rozumu politiku svou řídí, to je obyčejná věc: neboť všechny hlavy nejdou nikdy pod jeden klobouk!
ke straně 178
23 Pro tento článek byly Nár. Nov. od hrab. Khevenhüllera poprvé zapovězeny.
ke straně 202
24 Někdo si myslí ku př. že již to pro Čecha jest velká rovnoprávnost, když není pro užívání svého jazyka potrestán! Red.
ke straně 214
25 Veliký statkář nepřináležející k žádné obci, stoje bezprostředně pod okresním úřadem, utvoří okolo sebe z lidí svých služebných a dělnických za krátký čas svou vlastní "patriarchální" jurisdikci, zavede si pěkně doživotní robotu, v čem mu naše dosavadní zákony nepřekáží, a brzy budeme míti zase vrchnosti a poddané. Red.
ke straně 231
26 Dobře víme, že se uvádějí překážky administrativní, jako by snad Slováci neměli ani důstatek mužů pro úřady. Ale kdo ví, jak úrodná jest země česká a Morava na úředníky, kdo ví, že sami Slováci je žádali prozatím ; ten tuto příčinu za podstatnou pokládati nemůže.
ke straně 242
27 Dejme tomu, že by se i sám redaktor osobně trestů neštítil, ale což jemu všechno platno, když mohou býti noviny jeho docela zapovězeny, a jeho strana třeba na dlouhý čas všelikého veřejného orgánu zbavena, tak že přinucen jest z dvou zlých menší si vyvoliti a sám si censuru ukládati!
ke straně 276
28 Tentokráte se považovala všeobecně za orgán hrabéte Stadiona, o němžto se myslelo, že ji peněžitě založil. Nemůžeme ale posud s jistotou udati, co na tom pravdivého.
ke straně 278
29 Podáváme tuto pro obveselení myslí skutečnou žalobu, která byla r. 1813 u Smečenského soudu zadána, a z které sám čtenář bez dalšího výkladu porozumí, že jest sice nyní velmi směšná, ale za toho času byla zcela opravdivá. Přeložena jest doslovně z německého. Red.
ke straně 293
30 Nepravíme bez úmyslu pravé vzdělání, a míníme tím takové, kdežto se lidu všechny nepravdivé předsudky z mysli vyvrátí a pro život užitečné pravdy vštípí. Vidíme všude ze zkušenosti, že liberální vlády velice se o školy a jiné vzdělávací ústavy starají, a na ně znamemcnitou část příjmů zemských obracují: kdežto despotické neb alespoň k despotii nakloněné vlády jenom o vojsko dbají, školy (zvláště školy pro obecný lid) ale všemožně zanedbávají, a na ně pranepatrné výlohy činí. A když přece takové vlády alespoň na oko o školy dbáti musejí, starají se především o to, aby se v nich vyučovalo věcem nepotřebným, rozum nevzbuřujícím, aby se již v mládí občanům nechuť proti učení vštípila, - zkrátka, aby obecný lid nepřemýšlel a - neprohlédnul.
ke straně 332
31 Mají totiž slovanští obyvatelé tamější, nemajíce žádné důvěry a lásky k cizonárodním úředníkům domácím, ve svých sporech obyčej, dáti je k rozhodnutí některým váženým občanům ze sousední samostatné slovanské republiky černohorské, jejichžto výrokům se dobrovolně podrobují.
ke straně 333
32 V Dalmatsku nejsou krom úřadníků žádní Němci.
ke straně 346
34 Strana maďarských magnátů,; která chce sice s Rakousy spojena býti, avšak nepřipouští, aby se Uhry rozdělily, a chce udržeti nadvládu maďarstva nad ostatními.