|
- Hýzrle | - Život | - |
"Nejmilostivější arcikníže a pane, Vaší arciknížecí Milosti ve vší poníženosti a poddanosti jakožto pánu, pánu mému milostivému, s náležitou poklonou děkuji. A to z té veliké a nezasloužilé milosti, kderou jest mě Vaše arciknížecí Milost milostivě obdařiti ráčila. Předně v tom, že ste mě ke dvoru svému za edlknoba přijíti, mě ke všemu dobrému vésti, rytírskejm kratochvílem a cnostem vyučovati, nyní pak na mou poníženou žádost vymustrovati dáti, tolikéž nemalejm prezentem za mý mladý věrný služby (však to vše mimo mou zasloužilost) milostivě darovati rácili. Nadto vejšeji pak juž v způsobu tom to, že ste mě tolikéž ke dvoru svému za dvořenína milostivě přijíti a na někderé léto, abych se proti nepříteli Turku zkusiti mohl, též milostivě odpustiti ráčili. Kderoužto milost za velikej poklad sobě vážíce, všelijak se k tomu přičiňovati budu, když mi Pán Bůh bohdá ráčí dáti něco hodného zkusiti, abych se ke dvoru Vaší arciknížecí Milosti mohl zase navrátiti a té vší milosti vedle nejvyšší možnosti mé, nelitujíce těla ani krve svý, dnem i nocí ve vší poddaný poslušnosti se odsluhovati. Žádajíce přitom se vší náležitou poklonou, aby Vaše arciknížecí Milost mejm milostivejm pánem bejti zůstati a mě sobě milostivě poručeného učiniti ráčila."
Vtom padši Jeho Milosti k nohám, ruku sem políbil, ale Jeho Milost mě laskavě pozvednouti a takovou milostivou odpověď těmito slovy dáti ráčil:
"Poněvadž ste se do vosmi let pořád zběhleich u mě za edlknoba dobře, poctivě a šlechetně (neshledavši Vás v ničem, aby mně protivného bylo) chovali, nýbrž souce s Vámi dobře spokojen a majíce naději, že v tomto Vašem mužském věku téhož způsobu dobrého a poctivého chování užívati budete, tehdy sem to všechno rád učinil a Vás tím neodděluji, nýbrž když bohdá zase ke dvoru mému se navrátíte, Vám to dále vší milostí zpomínati chci. Nad čímž dobře spokojeni budete, a kdekoli se zahodíte, můžete se ode mne k Vám vší náchylnou milostí chlubiti. A poněvadž pak mysl Vaše Vás do Uher proti nepříteli Turku táhne, slyším to rád a Vám k Vašemu předsevzetí od Pána Boha mnoho štěstí vinšuji. Sladký jméno boží Vás provázej."
A tu Jeho Milost mě ráčil křížem požehnati. Já pak udělavši nízkou poklonu, s tím sem od Jeho Milosti odešel. Při té audiencí stáli Jeho Milosti všichni komorníci, kdeří téhož času při dvoře byli. Též taky starý kníže z Ariškotu, kníže z Lavelinu, markrabě z Trevigu, markrabě Eduvart z Badu a pan Jan z Pernštejna. Ten mě k sobě k vobědu spolu s těmi knížaty pozval, mě s nimi v známost uvedl a jim poručena učinil.
Tu sem se v Brysli při dvoře ještě okolo 8 dní pozdržel, až sem sobě věci potřebné na cestu způsobil a jednoho dobrého tovaryše a kapitána Oratio Mantua, kderej se též do Uher jeti strojil, sobě zejskal, s ním se seznámil, a kdy bychom vyjeti měli, o den se snesl; nebo rovně té doby noviny z Uher do Nýdrlantu přišly, že jest Turek Ráb silně oblehl a Jeho Milosti císaře že lid té pevnosti k retunku verbovati dáti ráčí. Čehož sme my taky přítomni bejti žádostivi byli, pročež sme také pospíšili a na poště naši jízdu vzali.
zpět na obsah 
Další: Léta Páně 1595. Poznamenání Jízdy z Nýdrlantu do Uher, kderou sem jako aventurio již věku mého na 21. rok učinil, a co se v témž tažení zběhlo