Česká čítanka - Jednota- Konfessí Bratrská -

Třetí artikul

o jednotě Božské a Trojici svaté.

  1. Z té studnice Písem Svatých a katechismu, v zdravém rozumu a mínění Ducha svatého, vyučují skrze víru znáti a ústy vyznávati Trojici blahoslavenou: totiž Otce, Syna a Ducha svatého3.1, tři osoby rozdílné a zvláštní, z strany podstaty, jediného3.2 toliko pravého, samého3.3, věčného3.4, svrchovaného3.5, všemohoucího3.6 a neobsáhlého3.7 Boha; též podstaty, rovné bytnosti a nerozdílné v božství jednosti3.8. Z něhož, skrze něhož a v němž jsou všecky věci3.9, kterýž jest milovník a odplatitel spravedlnosti, nenávidí pak a mstí nad každou nepravostí3.10.

  2. Touž věrou učí znáti i předivné Božské podstatné vlastnosti i skutky týchž osob blahoslavené Trojice a jednoty Božské. Kteréžto vlastnosti Božské dělí se na dvé. Jedny přináležejí k samé bytnosti Božské. Jako jsou: věčnost3.11, všemohoucnost3.12, neobsáhlost3.13, neproměnitedlnost3.14, vševědoucnost3.15, všudybytnost3.16, nejvyšší předivná moudrost3.17, nesmírná dobrota3.18 Boha v bytnosti a podstatě jediného. Z nichž známost spasitedlná bytnosti a velebnosti Božské pochází.

  3. Druhé pak vlastnosti Božské jsou osobné, to jest, kteréž jedné každé osobě v Božství obzvláštně a vlastně přináležejí, a jedna každá osoba v Božství těmi vlastnostmi od sebe rozdílné jsou. Jako jsou, že Otec, první osoba svaté Trojice, původ a studnice Božství, Syna sobě rovného od věčnosti zplodil3.19 a sám nezplozený zůstává: a jelikož jest Otec a první osoba svaté Trojice, není Synem, ani Duchem svatým. Syn, druhá osoba svaté Trojice; z věčného Otce zplozený: a jelikož jest druhá osoba svaté Trojice, není Otcem ani Duchem svatým, ale jednorozeným Božím Synem, z podstaty Otcovy zplozeným a s ním spolu jednobytným. Kterýž potom v plnosti času3.20 sám toliko (jelikož jest Syn) přirození naše v Panně blahoslavené přijal a s Božstvím v jednu osobu svou spojil. O čemž níže. Duch svatý, třetí osoba blahoslavené Trojice3.21, od Otce i od Syna pocházející, není osoba Otce ani Syna, ale jest osoba zvláštní3.22, tím svým podivným od Otce i od Syna pocházením od obou rozdílná. Všecky pak tyto tři Osoby jsou jediný3.23, pravý, spolu jednobytný a věčný Hospodin.

  4. Skutkové pak Božští jsou činové též svaté a blahoslavené Trojice, skrze něž Bůh věčný radu a uložení svá věčná, anobrž i soudy své vykonává, a v nich svou slávu i vůli Božskou lidem v známost uvozuje. A z těch nejpřednější jsou tito tři. První předivný skutek všech věcí nebeských i zemských, viditedlných i neviditedlných stvoření3.24, a všech těch stvořených věcí, podle předuložení a před věky stalého, neproměnitedlného a svobodného usouzení, spravedlivé a prozřetedlné řízení i opatrování. Kterémuž Božímu řízení všecko všudy poddáno býti, ke cti a slávě jeho, i vyvoleným k dobrému sloužiti a napomáhati musí. A ten skutek stvoření a všech věcí stvořených opatrování, podle vyznání víry křesťanské Otci se přivlastňuje. Druhý skutek jest vykoupení3.25 všech vyvolených Božích z hněvu Božího, vysvobození jich z moci ďáblovy, z smrti a věčného zatracení. Což se stalo krví drahou Kristovou, jakožto beránka nepoškvrněného: podle čehož druhé osobě, Synu Božímu jest vlastní3.26. Třetí skutek, Duchu svatému Pánu a Obživiteli též vlastní, jest skutek posvěcení3.27, obživení a znovuzrození všech vyvolených Božích3.28 a krví Kristovou vykoupených. Pro kterýžto skutek i sám Duch svatý zvláštně svatým v symbolum apoštolském se nazývá. Avšak všichni ti skutkové jedinému, samému Bohu pravému, vlastní jsou, a mimo něho žádnému jinému nepříslušejí.

  5. Plnost pak víry této a známosti Pána Boha, z strany podstaty i z strany vlastností jeho Božských, v svrchu jmenovaném symbolum obecném apoštolském, a jednomyslném svolení koncilia Nycenského, i jiných pravdivých, i u vyznání Athanasiovu, zdržuje se a zavírá: kteráž my za pravá máme, i tak o nich vyznáváme.

  6. Máť pak tato víra o Trojici svaté věčné a pevné základy, na nichž se vzdělává, a velmi mocné důvody, jimiž se pravda její utvrzuje z Písem Svatých: z osvědčení se vší Trojice blahoslavené při křtu3.29 Pána Krista v Jordáně: a z poručení3.30, aby ve jméno osob též Trojice svaté všickni národové víře učeni a křtěni byli. Také z řečí Pána Krista řkoucího:3.31 Utěšitel pak ten, Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém. A málo výše řekl:3.32 Prositi budu Otce, a jiného utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky, Ducha pravdy.

  7. Dále učí, témuž samému pravému Bohu, jedinému v podstatě Božství, v osobách trojímu, činiti všelikou poklonu a svrchovanou čest, jakožto Pánu a Králi nejvyššímu3.33, po všecky věky věků kralujícímu: a zvláště v tom, že k němu samému sluší nejvyšší a všecko zření své míti3.34, jemu samému nejvyšší a celou poddanost, poslušenství, bázeň, víru i všecku službu náboženství vnitřního i zevnitřního obětovati a zachováváti pod zatracením. Jakož psáno jest:3.35 Pánu Bohu svému klaněti se budeš, a jemu samému sloužiti budeš. A opět:3.36 Milovati budeš Pána Boha svého, z celého srdce svého, ze vší duše i mysli své: a sumou, ze všech vnitřních i zevnitřních mocí svých.3.37 Jemuž buď čest po všecky věky věků, Amen.

zpět na obsah - Další: o známosti sebe samého.