Soupěvcům

Všecko mi odumřelo: bůžky ohlasů
poslední píseň mou co mrtvolu
outrpně v tuhou rakev uložili;
i nastala mi noc těch němých zápasů,
a jen ty vzdechy, cizé úkolu
po ztraceném se máji roztoužily.

A mám je dusit starým nadšením,
když ztajená v nich beznádějnost zplála?
Ne, ne - tam z dáli zřím tak libě-vábný stín,
že loď má s touhou pluje k břehům svým,
by jí tam souplavců přivítal družný klín:
Dbejte, by v přístav šťastně doplavala! -

Vy znáte mnohou píseň v bouři složenou
a víte, že se blížím s veslem zlomeným;
kdo ale ohněm ploul a mořem ledovým,
je rád - třeba se vracel s plachtou strženou:
a mnohá píseň pěvci přece milá,
třeba si v citův tísni křídla popálila! ...

zpět na obsah Další: Jelen Karla Velkého