|
- Kalista | - Korespondence Z. Černínové | - |
Nejmilostivější paní paní mamičko! Jak nejvíc možná jest, se V. M. nejponíženěji poroučím a po milosti božskéa nic víc sobě nežádám nad milost V. M. Při tom V. M. poníženě oznamuji, že, chvála Pánu Bohu, zdráv jsem a odsad dnes večír ve čtyryb hodiny na noc ve jméno boží s kurýremc zd Florencie na šífu1 pryč2pojedu, neb mi o polovici laciněji přijde, než bych obzvláštní bárku vzíti měl, a na svátky bohdá v Bologni ostanu.e Až posavad mi se, chvála Pánu Bohu, dobře vede, Bože, rač Vašnosti také podle pomýšlení uchraňovati! Ty největšíf strasti a miserie bohdá pryč budou brzo a svatej pokoj nastane. Já jsem zde velký poctivosti, chvála Pánu Bohu, došel a zvláštěg od ambassatora J. M. císařský, kterej ke mně velice nakloněnej pán jest, byl jsem u něho včera u jídla a dnes na rozžehnanouh taky tam musím bejti. Z jara odsud pryč pojede a při J. M. císařský dvoru nepochybně než že [ve] velikejch povinnostech ostávati bude a tak já na něm bohdá, kdyžch přijedu konečně, velkýho patrona míti budu.3 Má 8 synů, někteří u J. M. císařský, arciknížete Leopolda,4 zase mladýho prince5 rozdílně v službách ostávají, ty zde neničky skoroi všichni byli, ale zase k svejm ouřadům odjeli. Já jsem se zde s nima seznámil i taky s jinejma cavalieri, hofmistr jeho dvoru, kterej vším vládne, jako pan Hok u pana Slavaty,6 ten J. M. pantátu mýho dobře znal i také spolu s hrabětem Černínem v Turcích byli tehdáž, jak J. M. pantáta taky tam ráčil bejti.7 Soldatů, oficírů, kteří na paní sestry veselí v Táboře byli,8 jsem zde taky natrefil. Sice i sem mnoho kavalírů7 z rozdílnejch zemí stále jede, naši pak, pan zk Talnberka9 a jinší, o kterejch jste mi psáti ráčili, nevím, kde ostávají,e že sem nejedou, neb obyčejně tudy sem nejdřív mladejch pánů cesta jest do cizích zemí. Národu není toho, aby ho zde nebylo: Turků dost, Mouřenínův, Peršanův, Tatarův, Armenianův - a ty se každej den na jeden plac, jménem Sv. Marka10, scházejí a tu jeden nejspíš nebo známého najde nebo se seznámí. V. M. poníženě příležitě psaní posílám hofmistru pana kardinála našeho11 a v něm jest psaní samýmu panu kardinálovi, skrz kterýž jeho Eminencí prosím za recomendacíl k některejm kardinálůmm do Říma (neb on při nich, jak slyším, mnoho platí), tak abych já skrze ně mohl dostati audiencín u papeže, o kterejžto bohdá nepochybuji, neb i zdejší ambassator dá mi psaní k ambassatorovi J. M. císařský12 a potom asi k dvou neb třem kardinálůml a od pana Colloredy z Prahy13 taky mám a, i bychť neměl, tedy s boží pomocí (kdyžch jen přístup k nim míti budu), sobě troufám jim tak v notu trefit, že u nich plac obdržím. Tedy V. M. pokorně prosím, račteo jen dáti pana Visentainera14 prositi, aby je on hofmistru pana kardinála poslal, a račteo mu dát povědít, že taky panu kardinálovim vnitř psaní jest, tak aby on je nezandal. Já tomu hofmistrovi píši, aby mi odpověď a, jestlip pan kardinálm jaký psaní dá, jen panu Visentainerovi poslal. Vašnost, má nejmilostivější paní paní mamičko, že je od něho vyzdvihovati dáti a mně poslati račte, pakli je pan kardinálm v Budějovicích, teda V. M. poníženě prosím, račte je z Radenína po schválním poslu poslati, neb mi mnoho to psaní pomůže a velká poctivost bude, jestli budu moct s papežem mluvit. Však V. M. pro Boha prosím, račteo mi mou smělost odpustiti, že V. M. smím s tím zaneprázdňovati! V. M. Pánu Bohu a blahoslavenej Panně Mariji, sebe pak Vašnosti poroučím, zůstávajíc, dokud duch ve mně bude, nejponíženější, nejvěrnější sklav
Benátky 16. Decembris A. 1645.
H. J. Č.
Poznámky
a boské,
b štyry,
c curirem,
d s,
e vostanu a pod.,
f nejvěčí,
g zláště,
h rožehnanou,
ch dyž,
i skůro,
j cavalírů,
k s,
l recomendatii,
m cardinalům a pod.,
n audientcí,
o rašte,
p jesli.
1 = lodi (po kanálech v Popádí).
2 T. j. na Bolognu, o níž bude hned dále řeč.
3 Vskutku setkal se H. J. Černín později s Jos. hr. Rabattou, který býval císařským vyslancem v Benátkách v letech 1637-1646, na vídeňském dvoře v ne nevýznamném postavení: Rabatta byl vychovatelem a hofmistrem mladičkého bratra císaře Leopolda I., arcivévody Karla (zemřel 1683 jako biskup lublaňský).
4 Bratra cís. Ferdinanda III., arcivévody Leopolda Viléma, o němž byla několikrát řeč shora.
5 Syna Ferdinanda III., Ferdinanda IV. (+ 1653).
6 Jan Hok z Hockenavy, úředník hr. Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, známého účastníka událostí bělohorských.
7 To bylo při první diplomatické cestě Heřmana Černína do Turek v letech 1616-1617. Bohužel, určiti, který kavalír z průvodu Heřmana Černína (vyjmenovaného jinak v monografii Fr. Tischera "Heřman hr. Černín z Chudenic" na str. 20-22) byl pozdější hofmistr hr. Rabatty, bez dalších stop nelze.
8 Svatba paní Myslíkové byla v lednu 1640.
9 Který, nelze zatím říci.
10 Piazza San Marco.
11 Josefovi de Curtis.
12 Knížeti Federigovi Savellimu, který zastupoval jako vyslanec císaře u kurie v letech 1644-1649.
13 Rudolta hr. Colloreda (1585-1651), který byl velícím generálem císařským v Čechách (znám je hlavně z bojů o Prahu r. 1648).
14 František Visentainer byl arcibiskupovým kancléřem v letech 1631-1656.
zpět na obsah 
Další: Paní Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 22. prosince 1645.