|
- Kalista | - Korespondence Z. Černínové | - |
Urozený pane, pane a můj nejmilejší synu! Od Pána Boha předně zdraví a při tom jiné, sumou všechno nejlepší dobrý, duši i tělu užitečný, upřímným srdcem mateřským ti vinšuji. Mý nejmilejší dítě! Nemohla jsem toho pominouti, abych Tě neměla tímto psaním navštíviti, majíce o Tebe opět velikou starost, že tak dávno již o Tobě nevím a žádnýho psaní jsem od Tebe nedostala jak 16. Decembris v Benátkách datirované. Já již toto třetí psaní po panu Verdemonovi Tobě píši do Říma a čtvrtýa skrze pana Jezberovskýho, dejž Pán Bůh, abych mohla zvěděti, jak se, můj rozmilý, nejmilejší synu, máš; já, Heřman i má vnučka, chvála Pánu Bohu, zdrávi jsme, Pán Bůh rač dáleji chrániti a z obojí strany, jak Tobě tam, tak nám zde, zdraví a pokoje svatýho popříti! My zdetky velikejch nepříležitostí, můj přemilej Humprechte, zkoušíme, že to možná vypsati není, mý statky vlastní jsou již právě pěkně spraveny, 11 dní ležel celej regiment i s pakážemi na mejch gruntech,b na Radeníně v zámku nejvyšší s paní a čeládkou, v Chust[nici]1 nevyšší lejtnont a nejvyšší vachmistr,2jen v samým dvoře 80 koní bylo, posuď sám, co sou jakou škodu učinili! Z Mitrovic na 2 regimenty taky kontribujírovati musím, oc Kostomlatech nic nevím, jak jest tam, nebo v Litoměřicku všudy nepřítel jest. Byl táhl k Žatci a tam tím tříslem jako chtěl k Ekru,3 ale zase to jistí, že by měl zpátkem k Litoměřicům jíti.4 Pán Bůh vládne, jak dáleji bude, Bůh račiž nám sám pomáhati a chrániti! Já se tomu vždyckny těším, že jsi mi, mý dítě, psal, že bohdá bude pokoj, ale špatně se k tomu schyluje. Zde opět 27. tohoto měsíce bude sněm; z čehož kdo co budem dávati, když jsme o všeckno přišli! Ach, Bože, prolom nebesa a podívej se na to, co se děje, a račiž nám všem z těch soužeností pomoci! Což jsemž já teď opět měla velkou starost o pana generálfeltmaršálka lejt[nanta],6 nic jsem na 4 neděle o něm nemohla věděti, kde jest, mnoho mi jich pravilo, že na smrt nemocnej jest, ale, chvála Pánu Bohu, opěty jsem tý starosti zbavena, přijel šťastně, chvála Pánu Bohu, 11. Januarii do Tábora,9 jezdil až do toho Etinku7 a tam asi 3 neděle byl zavřenej, velikou žalostí i taky přeced byl hrubě nemocnej. Bože, což je to za jeho zármutek velikej pro to dobrý, bohabojící, poslušný mý dítě! Nyní sem nebude moci přijíti, musí k armádě jeti, jest citován od Jeho arciknížecí Milosti.8 Mám naději, žeť skrze pana syna dá Pán Bůh mi ten prostředek, že nebudu tak násilně mimo jiné obtěžována, ale velmi poddaní jsou zloupeni i já taky, vždyckny zakládám, až se ze všeho vydám, Pán Bůh račiž sám pomáhati a tomu zlýmu brzy přítrž učiniti! Nevím, jestli jsem Ti o tom psala, že náš J. M. pan hrabě Černín půjčil na Mělník J. M. C. 90.000 zl. a již jej v užívání míti ráčí,9 J. M. pan strejc ráčil chtíti, abych J. M. 5000 zl. půjčila,10 kdež bych je smutná nyní vzala, přeced jsem se tak, chvála Pánu Bohu, vymluvila, že proto nemám hněvu. Malá Zuzanka11 jest, děkuje Pánu Bohu, zdráva a často na Tebe vzpomínáe opravdově. Pán Bůh rač sám všeckno podle vůle svý svatý říditi a působiti, Bože, ukratiž toho času sám, co tam, můj přenejmilejší synu, máš bejti! Zde rozprávějí, že by tam taky měl ňáký šust od vojny bejti, kde jsi nyní.12Bože, chraniž Tě se všemi všudy, co je vás tam! Pana hofmistra ode mne velice pozdravuj! Heřman, panna teta, Zuzrlička co nejpěkněji se Ti poroučejí a na Pánu Bohu všechno nejlepší dobrý vinšují. S tím Tě, můj srdečně nejmilejší synu, milýmu Pánu Bohu a blahoslavené Panence Marii poroučím, račiž Tě ode všeho všudy zlýho na duši i těle chrániti! Psáno z Prahy 20. Januarii 1646.f
Tvá upřímná máteř do smrti
Z. Č. z H.
Za novinu Ti oznamuji, že se pan Věžník13) bude ženiti, bude mít slečnu Švihovskou,14 jak je naše slečna od jedný sestry a ona od druhý. Páter Maksimin v Táboře15 na hlavní nemoc umřel, velmi ho patres litují. Pan páter převor od svatýho Václava psal do Říma pánům patres Augustinům o Tebe16 a porúčel Tě jim. Toho psaní ještě nemohu dostati, dosti pilně o ně jednám, jest Jeho Eminencí v Linci, na kolikero prosím, aby se k tomu přičinil, aby se to psaní brzy dostati mohlo.17 Pánu Bohu, mý nejmilejší dítě,Tě poroučím.
Poznámky
a štvrtý,
b kruntech,
c vo,
d předce,
e spomíná,
f datováno v originálu omylem 1645.
1 Ves pod Choustníkem na Táborsku, byla dědictvím paní Zuzany po otci.
2 Hodnosti vojenské - sestupně pod plukovníkem (nejvyšším, obristem).
3 Chebu.
4 Vskutku generál Wrangel, kterého Torstenson vyslal na Žatecko, obsadiv některá místa v Podkrušnohoří, obrátil se přes Přísečnici do Voigtlandu, kde se ubytoval s vojskem přes zimu.
5 Zikmunda Myslika.
6 Myslík měl v Táboře dům.
7 Alt Ötting v Bavořích, známé a tou dobou hojně navštěvované poutní místo mariánské.
8 Arciv. Leopolda Viléma, vrch. velitele císař. armády.
9 Zástava Mělníka (za 95.000 zl.) Heřmanu hr. Černínovi byla později (r. 1687, za Heřmana Jakuba Černína) přeměněna v plné majetkové držení.
10 Heřman Černín chtěl totiž sám vykoupiti Mělník na plno a proto sháněl u různých svých příbuzných půjčky i svoje aktivní dluhy.
11 Eliška Berková z Dubé.
12 V Italii došlo totiž, jak jsme již slyšeli, poč. roku 1646 ke konfliktu papeže Innocence X. s rodinou jeho předchůdce Urbana VIII., Barberini a čekalo se, že konflikt ten přivodí také rozšíření válečné konflagrace na poloostrov appeninský vůbec.
13 Který pan Věžnlk tu míněn, nelze s bezpečností říci.
14 Švihovskou z Ryzmberka, dceru Petra Voka Švihovského z Ryzmberka (viz dále list XXVIII.).
15 Augustinián augustiniánského kláštera v Táboře, s nímž byla rodina Černínova v přátelských stycích.
17 Sr. list XIX. a XXI.
zpět na obsah 
Další: Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 16. února 1646.