|
- Kalista | - Korespondence Z. Černínové | - |
Urozený pane, pane a můj hrubě nejmilejší synu, pane Humprechte! Dejž Ti Bůh tak mnoho dobrýho, duši i tělu prospěšnýho, co by Ti zde časně i potom věčně užitečné bylo! Můj přenejmilejší Humprechte, žalost jsem velkou měla, že jsem od Tebe žádnýho psaní ode tří neděl nedostala až včera, totiž 22. Martii,a jenž jest datirovaný 12. Februarii, od Verdemona mně posláno. Ačkoliv nikda mně nic nepíšeš, jestli jsi zdráv, než že se nad mýmb zdravím těšíš, kterýhož, chvála Pánu Bohu, až posavád mírně užívám, Pán Bůh rač dáti, aby[s] Ty taky zdráv byl a všeckno dobře, šťastně podle vůle boží aby se Ti vedlo! Já jsem toho psaní ještě až posavád, 29. Januarii datirovaný[ho], nedostala, jak jsi mi 5. Februarii psal, že mi píšeš i panně tetě1 a jinším. O zdejších novinách Ti nevím co psáti, nežli tak že jsou jako zimnice, den dva dobrý noviny, z toho zase zlý, že by jeden mohl duši starostí, kdo jest strašnej, pustiti, ale já svou naději všecknu v Pánu Bohu skládám, věříc, že nás opustiti neráčí a, když se Jeho milostí božskéc líbiti bude, nám spomůže. Již, dá Pán Bůh, 26. Martiia 2 líta budou, co jsem zdetky v Praze a před tím co jsem byla v Táboře, pomysli, mý dítě, co se utratí, na statcích nic nepřibejvá a z hotovýho se vždyckny tahá, pán Ježíš Kristus račiž nám ten svatej, blahoslavenej pokoj dáti! Můj nejmilejší synu, nebudu-li já se moci našemu panu generálovi2toho odměniti, co mi on nyní v mý sirobě dobrýho činí, prosím Tebe, Ty i Tvůj nejmilejší bratříček odměňte a odslužte mu se toho, toť Pán Bůh ví, žeť mi mnoho dobrýho s pomocí boží činí, a tak smejšlím, kdyby mně i vás oba mohl v ruce zavříti přede vším zlým,d až posavád že by to rád učinil. Mnoho, množstvíe regimentův táhlo, nedopustil jednomu soldátu s pomocí boží na mý gruntyf přijíti a mnoho jinšího dobrýho mi činí, zaplať mu to bohatě Pán Bůh, ne slovy ale skutkem, co připovídal kdy, plní. Ještě až pod 18. dito žádným soldátem není, jistě, by Pán Bůh pro nic jinýho neráčil mu dáti všeckno dobrý, tedyg pro vás a pro mě mu Bůh dá to, co sobě na Jeho milosti žádá. J. M. paní Rašínová, jsúcí až posavád zde, ráčila odvésti dnes tejden panu Verdemonovi 215 fl. i s láží3 37 fl. a týž pan Verdemon dal vexlbrifh tomu kupci jako prvy na 125 škud a tak jsem ho dnes tejden poslala, z toho má bejti pro pana Rašína 62 1/2 škudy a pro pana hofmistra4 tolik[éž] 62 1/2 škudy, týž vexlbrifh jsem po panu Jezberovským 16. Martii" poslala; byla jsem Tobě psala, mý dítě, jestli za dobrý znáš, že Ti také wexlh pošli, až posavád nemám odpovědi na to, přece,ch dá Pán Bůh, od dneška přes tejden Ti některej zlatej pošli. Můj přenejmilejší synu, dokud milý Pán Bůh mne na tom světě nechati ráčí, nerada bych s pomocí jeho svatú a požehnáním božím, aby[s] měl ňákou nouzi a nedostatek v tý pohostinnosti trpěti, těšíce se tomu, že se zase svýmu bratříčkovi toho po mý smrti odměníš a jeho neopustíš. S tím Tě, můj přenejmilejší synu, milýmu Pánu Bohu v jeho svatou ochranu poroučím, Pán Bůh rač Tě na duši i těle ochrániti ode všeho zlýho! Psáno z Prahy 23. Martiia 1647.
Tvá upřímná máteř do mý smrti
Z. Č. z H.
Pan syn, pan Kapoun, již 2 neděle na podagrai stůně, Evička, panna teta, Heřman, všickni se Ti, i Zuzrlička, porúčejí a ručičky líbají.
Poznámky
a Marci,
b mejm,
c boske,
d zlejm,
e mnoství,
f krunty,
g tehdy,
h vekxlbryf, vekxl,
ch předce,
i podakra.
2 Myslíkovi.
4 Daniela Krásného.
zpět na obsah 
Další: Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 4. dubna 1647.