|
- Kalista | - Korespondence Z. Černínové | - |
Vašnost má nejmilejší paní paní máteř! Od všemohoucího Pána Boha Vašnosti předně zdraví a při tom všechno líbezný nejlepší dobrý spolu s J. Milost panem otcema vinšuji z gruntub srdce mého. Nemohl jsem toho nijakž pominouti podle povinnosti mé, abych Vašnosti podle týto příležitosti s tímto špatným psaníčkem na službu postaviti se neměl, jako i o zdraví vašnostniném přezvěděti, kterak se s J. M. panem otcem, též i se všema mívati ráčíte, což Pán Bůh všemohoucí rač dáti, aby dobře bylo. Já, buď Pánu Bohu všemohoucímu věčná chvála, zdráv jsem a Vašnosti sc velikou radostí očekávám. Vašnosti oznamuji, že ten bohaprázdnejd kluk Václav1 jest pryč beze vší sobě daný příčiny utekl, ježtoe se lépe míti nemohl, ledaby proto utekl, že měl onehdyf asi pět neb šest ran, nebo takový velký klevety og mně činil (kterýžto, kdyžh bohdá sem šťastně přijeti ráčíte, Vašnosti povím) a též taky vždyckych se semo tamo toulal, zřídka kdy doma byl a, když kdy pro mne koně vedl, leda koně leckdes v městě postavil a sám pít šel, tak že jsem já kolikráte musil kdoví jak dlouho na něj čekati. Baladramy2 jako i některejch jiných věcí zde zanechal a, co lepšího bylo, to sebou vzal. Vašnosti poslušně prosím, že se račtei tak hrubě mnoho ponížiti a J. M. panu otcia co nejpěkněji poroučeti a mne excusirovati, že jsem J. Milost panu tátovi nepsal, nebo ten posel hrubě pospíchal a taky J. M. pantáta ráčil poručiti, abychme toho posla nezdržovali. Jako i též Vašností poddaně prosím, že ode mně račtei paní sestru, Evičku, Heřmánka na 100tisíckrát pozdravovati a že se z toho hrubě těším, že se s nima brzo shledámj, poněvadž bezpochyby paní sestra taky s Vašností sem přijede. Novýho zde dokonce nic slyšeti není.
Vašnost, má nejmilejší paní máteř! Obyčejk nejničky jest zde ten, že teďkyl budou magistri a bacalaurei činěni a ten obyčejj je zde ten, že z naší školy jim jednu knížku, těm bacalaureům, dedicirujem a zm toho veliká pochvala jest.3 Protož Vašnosti poníženě prosím, že se račtei k J. M. panu otcia též i samý k sobě přimluviti, abych to učiniti mohl. Jest pravda, že to stojí asi dvacet zlatejch, ale ta nejvyšší poctivost zm toho jest, nebo není to tak jako v Hradci,4 tisíckráte lépe, a mý jménonbude taky v tej knížce vytištěno a to to neostaneo jenom zde, ale po celej Evropě to půjde. Protož tý celý naděje jsem, že mou žádost oslyšeti neráčíte. Vašnosti oznamuji, že paní Šenkirchova5 dne včerejšího jest umřela. A tak se Vašnosti poslušně, poníženě poroučím a vašnostin ostávámp do smrti poslušnej, poddanej syn a služebník
Humprecht Jan Černín.
Actum v Praze 28. Martii 1642.
P. S. Tu růži, jedva prosím V. M., račte pro Hostivař poručiti poslati.
Poznámky
a votcem a pod.,
b kruntu,
c z,
d bohapráznej,
e ješto,
f vonehdy,
g vo,
h dyž,
ch dycky
i rašte,
j schledám,
k vobyčej,
l tetky,
m s,
n méno,
o nevostane,
p vostávám.
1 Sluha v rodině černínské.
2 Baladrana (z franc. baladran) byl dlouhý plášť, zvl. na cesty.
3 V kolejích jesuitských bývalo vskutku zvykem na počest nově promovaných magistrů či bakalářů vydati nějakou knihu; jména těch, kteří přispěli na její vydání, byla pak v knize vytištěna.
4 T. j. v Jindřichově Hradci, kde byla od r. 1595 kolej jesuitská.
5 Koho tu H. J. Černín mínil, nedovedu říci.
zpět na obsah 
Další: Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi poč. listopadu 1644