|
- Kalista | - Korespondence Z. Černínové | - |
Můj nejmilejší synu, pane Humprechte! Dejž Ti milý Pán Bůh tak mnoho dobrýho, co by Ti zde časně a potom věčně duši i tělu prospěšnýho a užitečnýho bylo, toho Ti mým upřímným mateřským srdcem upřímně vinšuji.
Můj přenejmilejší Humprechte! Dne 9. Octobris jsem dostala psaní od mého nejmilejšího pana syna, pana generálfeldtmaršálka lejtnanta Myslíka a při tom Tobě psaní, pascetl1 a jinší některá psaní, která jsi s radostí, než jsi z Čech odejel, očekával, kterážto psaní Tobě, mý dítě, posílám, kromě toho, co panu Tajchovi2 svědčí, to mi se vidělo bezprostředně poslati, nebo v něm nic jinšího napsáno, než co v prvnějším psaní mu bylo psáno. Pana Verdemona3 jsem prosila, aby po jistej příležitosti tyto psaní byly dodány, že Ti na nich mnoho záleží, tak mi pravil, že nemůže býti, abysa měl dřívěji než v Benátkách4 je dostati. Já, chvála Pánu Bohu, jsem s Heřmanem a vnučkou zdráva; málo radosti, co jsi Ty, můj přemilý Humprechte, ujel, mám, Pán Bůh rač nám ten svatej, blahoslavenej pokoj dáti! Malá Zuzanka5 přeceb v jednostejným způsobu zůstává a často skrze mý služebníky mně se poroučí. Dostala jsem jakési písničky z jednoho místa hrubě milýho,6 posílám Ti touž písničku, zatím pacijencií svý srdíčko contentiruj! Dejž Bože, aby ty dvě lýta brzy minuly, tak aby můj nejmilejší syn brzy zase přijeti a mně hospodařiti pomáhal! Jestli o tom prý nevíš, oznamuji Ti, že pan Lacek z Valdštejna7 minulou neděli umřel, přeceb zc tý nemoci, jak ještě nemocný byl, když jsi Ty zdetky byl, nevstal; pana Mikuláše Dvořeckého na Myskovicích paní8 taky umřela, byla dosti mladá a on starej, přeceb umříti musila. Pana hofmistra9 ode mne pozdravuj! A, mý dítě, hleď pana hofmistra pěkně poslouchati, nebo k němu velikou důvěrnost mám, že Tě hledí pěkně a dobře, jak náleží, opatrovati a ke všemu dobrýmu, ctnýmu,d šlechetnýmu (já vím, že Ti prvý ty svatý ctnosti a nejpředněji pobožnost jsou milý) vésti. Těchto kaněk že jsem napůsobila, má vnučka tím vinna, nebo mi stále překážela a mně se to nechtělo přepisovati. Heřman se Ti svejmi poslušnejmi, bratrskejmi službami a Zuzrlička poroučí a panna teta svejmi modlitbami pěkně Tě pozdravuje. S tím Tě, můj nejmilejší synu, v mocnou ochranu boží a blahoslavený Matičky boží poroučím a zůstávám Tvá upřímná máteř do smrti.
Psáno z Prahy 14. Octobris anno 1645.
Z. Č. z H.
Poznámky
a aby,
b předce,
c s,
d cnýmu.
1 Pas na cestu do cizích zemí, kterou tehdy H. J. Černín podnikal.
2 Pan Tajch (Teig) byl nejprvc rytmistrem pluku páně Myslíkova, později jeho hofmistrem. Opustiv službu u Myslíka, vstoupil do služeb hr. J. Kr. z Puchheimu.
3 Bartolomeo Vertemma, kupec a bankéř italského původu, usazený v Praze, zprostředkovával paní Zuzaně posílání dopisů a peněz za Humprechtem Janem do Italie a vůbec do ciziny.
4 Ve vlašských Benátkách, kam byl zatím mladý Černín přes Inšpruk a Veronu zamířil.
5 Viz další pozn.
6 T. j. od mladistvé Elišky Berkovy z Dubé, dcery pana Jindřicha Volfa z Dubé, dcery pana Jindřicha Volfa Berky z Dubé, presidenta české komory, o kterou se H. J. Černín tou dobou ucházel. (Vdala se později za Karla z Valdštejna.)
7 Burian Lacek z Valdštejna (orig.: Valštejna), syn Adama st. z Valdštejna a Veroniky Tríkové, císařský plukovník, pán na Světlé nad Sázavou a Žehušicích.
8 Alena, roz. Byšická z Byšic, choť pana Mikuláše Dvořeckého z Olbramovic (+ 1645).
9 Daniela Kryštofa Krásného z Palatinu, obojích práv doktora, který vyprovázel H. J. Černína a jeho souputníka Rudolfa Rašína z Ryzmburka jako hofmistr jejich na cestách po západní Evropě.
zpět na obsah 
Další: Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 28. října 1645.