- Polo | - Milion | - |
Zorzania neb zoranská země má krále svého taterskému králi v plat poddaného. Tak praví, že králé zoranský s znamením orličím na ramenú za stara dávna sě rodiechu. Zoranščí lidé slični jsú, v odění udatní a střelci velmi dobří. A jsú křesťané, držie obyčej řečský, vlasy krátké nesúv, jakžto žákovstvo na západ slunce. Také praví, že veliký král Alexander chtě jeti do zoranskéj země, i nemohl jest. Neb musí, ktož chce od východu slunce do země téj jeti, bráti sě tam úzkú cestú, čtyři míle zdli, podlé kteréžto cesty s jedný strany moře leží a s druhéj strany veliké hory, takže malý počet lidí zabrání velikým zástupóm tudy jíti. Tehdy pak, když k nim jeti nemohl, chtěi jim také k sobě zabrániti. A tu na počátku téj cesty silnú věži udělal jest, kterúžto železnú věží jmenoval. V téj zemi mnoho měst jest a hradův. Postavcuóv a hedvábí množstvie mají. Ptáci řečení austares tu výborní jsú, země hojná a plodná. Lidé téj vlasti kupci jsú a robotěři. Tu jest svatého Linharta navzchodslunečného klášter mniší, u kteréhožto kláštera jest jezero veliké, jenž sě zbierá s horních vod, v kterémžto jezeru od prvého dne v postě až do Veliké soboty na všaký den dosti ryb lapají. A pak v jiný čas všeho roku nemuóž tu rybky nalézti. I slove to jezero moře Geluchelam a má v okršli šest set mil a leží od každého mořě dvanádste dní cesty. Do toho jezera vcházie potok Eyfrates, jeden z potokuóv čtyř rajských a mnoho jiných potoků, z nichž ze všech se stávaji jezírka, sem vchází. Se všech stran jsou tato jezírka obklopena horami. Nalézá se zde hedvábí, zvané lidově ghella.