Kterak krále velikého taterského došli jsú.

Toho času jeden muž pln múdrosti od dřieve řečeného krále Alan k velikému tatarskému královi jsa poslán, přijel bieše do toho města Bochara a nalez tu dřieve řečené muže, ani sě již biechu tatarský řeči úplně naučili. Velmi jest tiem vesel byl, protože Vlachuóv nikdy jinde bieše nevídal, to vše velmi žádáše viděti. A když drahně dní s nimi tu přebývaje v tovařiství o mnohých věcech rozmlúváše; shledav jich počestný obyčej a vzácné mravy, radil jim, aby s ním k velikému králi tatarskému došli a slibuje jim, že jim chce velikú libost ukázati a velmi ctíti. Tehdy oni znamenavše, že nemohú bez veliké nesnadnosti snadně sě domův vrátiti, poručivše sě Pánu Bohu zdvihnú sě s ním spolu, majíce s sebúv čeleď křesťanskú, kterúžto z Benátek s sebú vedli. A tak v jednom plném roku došli jsú k najvětšiemu královi všech Tataruóv, jemuž řiekáchu Kublaj, jenž jejich jazykem veliký kám slove a latině veliký král nad králi. Příčina prodlení času nejedna tato byla, neb pro veliké sněhy a rozlitie řek a potokův musili jsú očekávati na cěstě, doněvadž snieh, jenž sě bieše zřítil, a vody, jenž sě byly rozlily, pominuly. I bieše cesta jejich toho léta po puólnočním větru, jenž od Benátčan slove jejich jazykem přirozeným tramuntana. A to, což jsú tu na cestě viděli, na svém miestě v těchto knihách pořád bude psáno.

zpět na obsah Další: Kterak u toho krále milost nalezli, kapitola III.