|
- Polo | - Milion | - |
Samartham zšlechtilé město jest a veliké v téj vlasti, jenž daní poddána jest vnukovi velikého kám, ktežto spolu křesťané přebývají se Saracény. V tom městě těch časuóv takový stal se jest Pána Jezu Krista mocí div. Jeden velikého kám bratr, ménem Tygatay, jenž vládníše tú vlastí a naveden jsa od křesťanuóv a naučen, křest svatý přijal. Tehdy křesťani i majíce přiezeň a povolení toho kniežete, ustavili jsú kostel veliký u městě Samartham ke cti svatému Janovi. A s takém vtipem těch dělníků byl jest ten kostel ustaven, že všechni sklepové toho kostela byli jsú utvrzeni a sklenuti na jednom slúpě, a ten stlúp prostřed toho kostela bieše. I biechu vzali křesťané, když staviechu to dielo, jeden kámen saracénský, z něhožto byli jsú podstavek učinili pod ten slúp dřieve řečený. Pak Saracéni, jenž křesťanuóv nenávidiechu, želeli velmi, že jim ten kámen vzat jest. Ale bojíce sě kniežete Tygatay, nesměli jsú odpověděti. I stalo sě jest, kdyžto knieže umře, v jehožto království syn jeho sě uvieže, ale jeho viery nepřijme. Tehdy Saracéni obdrží tu prosbu na něm, aby křesťanóm kázal jim jejich kámen vrátiti. Tehdy jsú křesťané podávali jim za ten kámen velikých peněz. Nechtěli jsú Saracéni jich vzieti, chtiece, když by kámen vzali, aby ten slúp padl a kostel sě zbořil. A když křesťané o to již žádnéj odpory ani otuchy nemožechu mieti, svatého Jana slzavémi prosbami počnú nazývati. Tehdy když ten den přijde, ješto již měli ten kámen zpod stlúpa vynieti, a Saracéni nadiechu sě, že by inhed měl vešken sklep toho kostela padnúti, Božím spósobením ten jistý stlúp od svého krumfesta zdvihne sě, že na tří piedí výši zdvihna sě, tak povisne u povětří. A tak beze vší lidské pomoci i dnes ostal.
Další: