- Polo | - Milion | - |
Tehdy pak jeden den dřieve řečený kám, poradivše se prve s svým panstvem, prosil svrchu jmenovaných mužuóv, aby to jeho dle učinili a vrátili sě ku papežovi s jednem z jeho pánuóv, jenž slovíše Rokatel, a prosili papeže od něho, aby k němu sto mudrcuóv křesťanských poslal, jenž by uměli rozumně a múdřě ukázati jeho mudrcóm, jestli je to pravda, že by viera křesťanská byla najlepšie mězi všemi a že by bohové tatarščí byli ďábli a že by oni i všicky jiní na vzchod slunce byli sklamáni v modlení svých bohuóv. Neb žádáše slyšeti rozumně a otvořitě, která by viera měla spravedlivějšie následována býti. A když jsú pokorně jemu sě poklonili a řkúce, že jsú hotovi ke vší jeho libosti, kázal král psáti listy jazykem tureckém ku papežovi římskému i dal jim, aby jemu je donesli. Dsku také zlatú svědečnú jednu dáti kázal, znamením královým vyrytú a znamenanú podlí obyčeje stolice své. Kterúžto ktož s sebú nese, má provozen býti z města do města ode všech zprávcí zemí, jeho království poddaných, bezpečně i s těmi se všemi, což by jich s ním bylo. A kterak kolivěk dlúho chtěl by v kterém městě neb v městečku býti, má jemu plná potřeba ve všem dána býti. A také rozkázal jim král, aby toho oleje, jenž visieše u hrobu Božího v Jeruzalemě, jemu přinesli, když sě vrátí, neb věřieše Krista býti z počtu jednoho bohuóv dobrých. A když již biechu na králově dvoru poctivě připraveni, vzemše od krále odpuščenie, na cestu sě zdvihnú, list králuóv a dsku zlatú s sebú nesúce, a když biechu již dvadcet dní spolu jeli, ten šlechtic neb pan Rogatal, jehož s sebú jmějiechu, těžce sě roznemuóž, pro něž s jeho volí a s mnohých radú ostavivše jej tu, konali jsú cestu počatú. A pro tu dsku zlatú, kterúžto s sebú jmějiechu, byli jsú vežde počestně přijati. Ale pro rozvodněnie řek a potokuóv, jež jsú v mnohých miestech nalézali, musili jsú často cestu svú meškati. Neb plná tři léta na cestě jsú byli dřieve než jsú k břěhu města armenského, jenž slove Elasa, dojíti mohli. Pak z toho města Elasa jedúce po moři, přišli jsú do města Akon měsiece dubna léta Božího tisícího dvústého a sedmdesátého druhého.
zpět na obsah Další: Kterak jsú čekali v Benátkách volení papeže, kapitola pátá.