O obecným obyčeji taterským a o mnoství žen, kapitole padesátá pátá.

Tatarové obecně mnoho voluóv a ovec i jiného dobytka mnoho chovají, protož s svými stády bydlé vždy na pastvách. Létě na horách bydlé a na miestech chladných, ktežto pastvy a drva mají. A zimě pak do teplých krajin sě berú, ktež by mohli doby ku píci najíti. Domky mají jakžto stany, a ty plstí dobrú velmi dobře uhradie, a ty domky s sebú nesú, kamž sě koli obrátí. A ti jsú tak mistrně spojeni, že je velmi snadně muóž složiti i rozložiti, zdvihnúti i položiti i nésti, kamžkoli chtě. Jichžto dveři vždy ku poledni obrátí, když ty domky vzdvihnú. Vozy také mají, kteréžto velblúdi táhnú, a ti jsú také plstí tak misterně přikrytí, buď to že by celý den na ně déšč šel nemuóž nic zmoknúti, což jest pod nimi. Na těch voziech děti a ženy své i všecko náčinie své i potřeby vezú. Ženy taterské mužóm svým velmi věrny jsú. U nich slyšenie mrské a nestrpelivé jest, by který ovšem muž směl s svého bližného ženú přebývati. Velmi sě pilně v téj věci vystřiehají, aby sobě na téj věci křivdy neučinili. Ale každý z nich muóž toliko žen míti, koliko jich muóž krmiti, avšak prvá žena jest jmiena mezi jinými najvyššie a najpoctivějšie. Kromě sestr všech a velmi blízkých rodiček s obú stranú s v blízkém pokolení ženy sobě berú. Aneb když otec umře, syn jeho muož svú macechu za manželku pojíti. Také když bratr umře, nevěstu pojme bratr. Veliké svadby dělají, když ženy pojímají. Mužie od žen věna neberú, ale oni jim a jejich materám věno ukazují, proto že mnoho žen mají a také mnoho dětí. Tatarské ženy svým mužóm na stravě nejsú těžky, proto že svú prací a dielem svým mnoho dobudú. K spravování čeledi jsú velmi opatrné; a k jiesti dělání velmi pilné. A což těch úřaduov domovitých, to vše snažně zjednávají, kupují, prodávají velmi dobře. Mužie jejich domovité potřeby péči žen nechajíc, s lovy zvieřecími i ptačími, s oděním, s válkami se obchodie.

zpět na obsah Další: O odění taterském, kapitole padesátá šestá.