Kterak jsú sě vrátili k taterskému králi, kapitola šestá.

Po dvú pak letú dřieve řečeného krále poslové bojíce sě, by král jejich přílišném chvílením se nezamútil, mněje, by se již nechtěli k němu zasě vrátiti, vrátili jsú sě do města Akon, Marka dřieve jmenovaného vedúce s sebú. A tak s odpuštěním toho legáta jevše k hrobu, požádavše vzali jsú a vzevše listy od toho legáta královi, v nichžto jim svědčieše, že jsú věrně jednali a že římský kostel ještě papežě nemá, i šli jsú do Glaczie; a když oni jedné z města Akon vyšli biechu, zatiem přijedechu kardinálščí poslové k dřieve jmenovanému legátu, že jsú jej papežem volili i vloží sobě jméno Řehoř. A ihned své posly pošie, aby je zasě navrátili. A když sě vrátichu, tehdy je přijal velmi mile, jimžto jiné listy dal královi tatarskému a dva bratry zákona predikatoruóv dobře učená a počestná, jenž tu biechu v městě Akon, s nimi poslal, z nichžto jeden jmějieše jméno Mikuláš Vicencz a druhý bratr Vilém Tripolitánský. A když biechu přišli do Glaczie, žoldán, babylonský král, svým velikém zástupem na Armenii udeří a ti dva bratřie zákoníci pro nebezpečnost těch válek a zlých příhod na cestách bojiece sě, že by nemohli k tatarskému královi dojíti, s mistrem chrámu armenského v Armenii ostali jsú, neb jsú často byli v zlých příhodách na smrt. Ale poslové královi všech sě zlých příhod váživše, s velikú prací přijeli jsú k královi, jehož jsú nalezli v městě řečeném Klemejnsu. A byli jsú na cestě ot břeha Glaczie až Klemejnsu léta tři s polúročím. Neb cesta jejich zimě pro sněhy a pro veliké vody a pro velikú zimu malý prospěch mohla mieti. Tehdy král Kublaj, uslyšev zdaleka o jejich vracení, poslal proti nim posly na čtyřiceti dní cesty, jenž jsú kázali zvláščím přikázaním královým, aby jim byla na té cestě ve všem plná a zšlechtilá potřeba dána.

zpět na obsah Další: Kterak jsú od něho přijati, kapitola sedmá.