Kterak Markus, syn pana Mikuláše, rostl v milosti před králem, kapitule osmá.

A tak Marek v krátkém času nauči sě obyčejóv a mravův tatarských i také řeči čtyř jazykuóv rozličných, takže v každém z nich psáti uměl i čísti. I chtieše král shledati jeho opatrnost, i poslal jej pro jednu pilnú věc královstvie svého do daleké vlasti, do nížto přes čtyři měsiece přijíti nemohl. Tehdy on velmi opatrně sě měl v těch věcích, že to král, což jest jednal, vzácně přijal. A kterak libost jmějieše slyšeti noviny, mravy a obyčeje lidské i položení rozličných zemí, a tak Marek, kudyžkolivěk jdieše, velmi sě snažně dáváše v takové noviny, aby sě jich naučil a aby skrzě to mohl sě královí libosti slibiti. Pro něž let sedmnáste, v nichžto bieše čeledínem královém, tak jemu vzácen byl, že jej ustavičně po velikých svých věcí jednání posieláše. A proto tento jeho dóvod jest, proč dřieve řečený pan Marek tak sě naučil navzchodslunečních krajin novin, kteréžto potom dále pilnějšie popsány budú.

zpět na obsah Další: Kterak po mnoho časieh obdržali jsú od krále, aby sě domův vrátili, kapitola devátá.