O množstvi stanovišč, kapitule XXIItá.

U východu města Kambalu jest se všech stran cest mnoho, jimižto jdú do okolních vlastí. A na každé cestě královské za pět a dvaceti mil jest vždy jeden čistý přiebytek, v nichžto jest krásných palácuóv několiko, v nichžto přijímají posly velikého kám, když tudy jdú, i slovú ti příbytkové jejich jazykem zamb, to jest přiebytkové koňščí. V těch hospodách jsú ložě i všeckny věci, což třeba pocěstném lidem. Jest také tu koní králových tři sta neb čtyři sta, ješto jsú tu hotovi po královo poselstvie. A tak vežde a se všech stran najde na královských cěstách až právě do konečných krajin obližných vlastí, takže všech těch palácuóv a hospod se všech stran města na deset tisíc a koní, což jest v těch hospodách ustaveno, viece než dvě stě tisíc. Také na mnohých miestech v pustých lesiech, kdežto žádných jiných nenie lidských přébytkuóv, tu jsú také takoví přébytkové, tak že jeden od druhého móž býti najblíže v pěti a v třiceti neb ve čtyřiceti míléch. A všem koňóm i strážným k tomu zjednaným ovsa a ztravy dosti přichystáno jest v těch přébytciech po městech i po hradech, v kterýchž krajinách jsú, a těm, kdož jsú v těch přébytsiech. Na kterýchžkolivěk pustinách jedú po poselství pospěšném, nesúc některé noviny, přeběhnú za den dvě stě mil nebo tři sta tiemto obyčejem. Dva na koních běžíta spolu, stáhnúce sobě silně břichy a hlavy, a tak ustavičně běží, donivadž koni stačiti mohú. A když přijedú do kterého dřieve řečeného přiebytkuóv neb stanovišč, vezmúce jiné čilé koně a ustalých tu nechajíc, opět což najviece mohú, běžíe. A tak přeměnijíce koně na takových hospodách, konají běh celý den. A tak v skůřě noviny donášejí k velikému kámovi, a jeho přikázanie v skuořě do dalekých krajin donášějí. Mězi těmi přiebytky dřieve řečenými jsú také jiné hospody i zde i onde ve třech míléch, ktežto jest málo domuóv, ktežto sě stavují pěší, z nichžto každý má opásanie s velikémi puklami nebo zvonci, kterýmžto puklám neb zvoncům vlasky sonagri řiekají. Tehdy, když král které listy chce po kterém poslati, dadie listy jednomu těkačovi z těch, ješto velmi skoro běžie do najbližšieho stanovišče k stanovišči, kdežto jsú jiní těkači hotovi a k tomu připraveni; a když ti, jenž v najbližnější stráži jsú, uslyšie zvuk zvonečkuóv toho těkače, jakož běží, jeden ihned hotov jest, ješto vezma list z rukú toho těkače a svědečné znamenie od písaře na lístku, a tak inhed opět dále běží do najbližšieho přiebytku jakžto první. A tak sě viec měnie těkače od jednéj s hospody až do druhé, až právě na to miesto, kdežto mají královi listové doneseni býti. A tiem obyčejem v krátkém času dlúhú cestu přeběhnú. A tak často král za den a za noc móž míti noviny a nové ovoce ze vzdáli desěti dní cesty. A ti všickni dřieve jmenovaní těkači jsú svobodni a vysvobozeni od krále ode všech daní. A k tomu ješče od králova dvoru za svú práci dobrý vzátek mají.

zpět na obsah Další: O opatrnosti a o vzásobení proti neplodným a drahým letóm a o slitování nad chudémi, kapitole XXIII.