O divném městu Kvynsaj tuto píše sě.

Po vyndení z města Synguj jdúce pět dní cesty nalezne měst mnoho, v nichžto kupčenie veliké jest. Potom jest přijíti zšlechtilému městu Kvynsaj, jenž naším jazykem slove město nebeské, jenž jest najvěčšie v světě a jest v téj vlasti Mangi. Já Markus byl jsem v tom městě a velmi pilně jsem sě ptal o všem položení a o obyčejích jeho, a to vše řádem a krátcě vypravím. Toho města okršlek zdí okolo města má dobře sto mil i viece. Má mostóv kamenných dvanáste tisíc tak vysokých, že lodí veliká volně podjede. A to město na vodách jakžto benátské, a kdyby mostóv nemělo, tehdy z ulice do ulice po zemi nemohl by jíti, a protož musí tak mnoho mostóv býti. V tom městě jest řemeslničích krámuóv dvanáste tisíc, v nichžto řemeslníci dělají, a v každém krámu mistróv a pacholkóv některde deset, některde patnáste nebo dvacet a bývá někdy v některých do čtyřidceti dělníkóv. Tak jest tu veliká věc řemeslníkóv a kupcuóv, že ti, ktož jsú toho neviděli, nesnadně tomu dověřie, neb sě jim zdá nepodobno. Lidé toho města velmi rozkošně živi jsú. Bohatí řemeslníci, kteřížto jmenovitějšie jsú, velmi počestně bydlé, tak že ani oni ani ženy jejich rukami svými nic nedělají, než sluhy jejich a pacholci. Neb jest to za starého ustavenie královstvie toho obyčej, aby každý v svém domu řemeslo měl a krám, jakož otcové jejich až do téj chvíle měli. Jest-li který bohatý, nenutí jeho žádný, aby svýma rukami dělal. V tom městě jsú ženy velmi krásné a obecně jsú u velkéj rozkoši. Ku poledni jest v tom městě jezero veliké, jenž v okršlek má třidceti mil. Okolo toho jezera jest mnoho palácóv a mnoho krásných domuóv panských, a ti domové jsú uvnitř i zevnitř velmi krásně ozdobeni. Jsú také tu kostelové, v nichž jsú modly. Prostřed toho jezera jsú dva malá ostrovy, na každém ostrově jest palác velmi krásný, v nichžto jest všickna příprava, k kterákémžkolivěk hodóm nebo svadbám. A tak, chtě-li kto z nich na počestném miestě hody míti kteréžkolivěk, tén tam jde, nebo tu muóž míti každý. V tom městě Kvynsaj mnoho krásných domóv jest. Jsú také po ulicích toho města malé kamenné věže, k obecnému užitku zjednané, aby když sě z příhody v městě zažže, súsědé mohli zboží své do popsaných dříve věží odnésti, aby jim neshořalo, neb v městě mnoho dřevěných domuóv jest. Protož sě často v městě zažiehá. V tom městě modlám sě modlé. Maso jedie koňské, psie i jiných všech zvieřat. Tu jde ráz penieze od dvora velikého kám. V tom městě veliká strážě jest neb posádka z přikázanie velikého kám proto, nebo aby sě město neprotivilo, nebo aby tu zlodějstvie neb vražd nebylo, a tak že na každém mostě toho města i v noci i ve dne deset strážných jest. V tom městě hora jedna jest, a na téj hořě věžě, a na věži mají některaké dsky, a když sě v městě zažže, mohú-li to viděti strážní téj věžě, vezmúce veliké kladivo dřevěné, i tlukú v tu dsku, aby ten zvuk byl slyšán na všě strany a tak aby sě sběhnúce lidé, mohli sobě pomoci. Též také činie, když sváda jest neb kterakákolivěk potřeba mezi lidmi. Cesty všecky i ulice podláženy jsú kamením, takže všecko město jest velmi čisté. V tom městě jest dvoróv, v nichžto lázně jsú, do tří tisíc velmi krásné a čisté, v nichžto sě lidé často myjí, neb sě velmi snažie o čistotu tělesnú. Dále za tiem městem Kvynsaj, v pěti a dvaceti míléch v tu stranu na vzchod slunce, jest jedno město řečený Gamffu, kdežto jest břeh velmi dobrý, k němuž sě scházie lodí veliké množství z Indie a z jiných vlastí. Pak od města až do mořě jest potok veliký, po němžto lodie k městu jdú, kterýžto potok jde skrze mnoho jiných zemí. Tu vlast Mangi rozdělil veliký kám v devatero království a každému království dal zvláščieho krále podlé toho, jakž sě jemu zdálo, i jsú ti králi velmi mocní, ale každý z nich slušie pod velikého kám, neb každý z nich na všaký rok z svého královstvie užitkóv musí úřadníkóm velikého kám počet vydávati. A jeden z těch králóv ustavičně bydlí v tom městě Kvynsaj, a ten pod své panstvie má sto a čtyřidceti měst; má ta jistá vlast Mangi všech měst tisíc a dvě stě. A v každém těch měst veliký kám posadil strážě, zdali by sě chtěli protiviti. Těch strážných množstvie jest bez čísla a nejsú všecko Taterové, ale jsú lidé rozličných vojsk a žoldnéři velikého kám. V tom městě Kvynsaj i po vší téj vlasti Mangi obyčej jest, že inhed, jakž sě děti narodí, starosty jeho káží napsati den jeho narozenie i hodinu, i pod kterým sě planetú narodilo. Také po všěch cestách i ve všech skutsiech, cožkolivěk činiti mají, zpravují sě pod hvězdářském naučením, a protož chtie zvěděti svého narozenie den i hodinu. Když kto v téj vlasti umře, jeho všichni přirození přátelé v měchy sě plácené oblačie, a mrtvých těla s velikém spievaníem z města vynesúc, obrazóv nadělajíce pacholčích, dievčích, koňských, penězových, všickno s ním spálé a ty všickny obrazy z papíru dělají, a mají za to, že to všeckno, což tu s ním spálé, že ten mrtvý na onom světě to všecko jisté bude míti takovéž věci, jakož tu s ním jsú v podobenství spáleny. Potom spáléce jej s velikú radostí a s velikém veselím káží hústi a pískati na rozličné nástroje a řkúce, že bohové jejich s takovým veselím je přijmú, jakož oni je tu spáléce. V tom městě Kvynsaj jest palác velmi přědivný, v němžto Fakfur, král jejich dvór svój někdy držal. Najprvé městišče to veliké ohrazeno jest zděmi okolo velmi vysokými, kterážto ohrada v okršli má deset mil, mezi kterýmižto zděmi jsú sadové velmi krásní i s ovocem. Tu jsú studnice a jezera, v nichžto jest ryb mnoho velmi dobrých, pak v prostředce téj ohrady jest palác velmi krásný, věčší, než by kde v světě mohl nalézti. Ten palác má siení krásných okolo sebe dvadcet tak velikých jako sám palác, v nížto každé mohlo by seděti jedúce deset tisíc lida velmi prostraně, když je právě zsadie. A ty sieni jsú zmalované a pozlacené velmi čistě. Také v tom paláci jest komnat na tisíc i viece. V tom městě Kvynsaj jest ohňóv podlé příslovie vlaského mluviece nebo čeledí toliko v počtu, jenž by mohly sáhnúti v počtu ke stu a k šedesáti tmám. A tma slove desět tisíc. Toliko jest všěch čeledí tu, že jich počet na tisíc tisícóv a šest set tisícóv čeledí móž sáhnúti. Palácóv jiných v tom městě jest mnoho a krásných velmi, a v tom ve všem městě jediný kostel křesťanskej jest. Také v tom městě i ve vší téj vlasti Mangi musí každý hospodář na dřevech svého domu kázati napsati jméno své, ženy své i všech svých čeledínóv, a také počet koní svých. A když kto z čeledi umře neb hospodu promění, že sě jinam béře, musie inhed shladiti jméno toho, ktož odtud šel neb umřel, a napsati na to miesto jméno toho, ktož sě kolivěk tu znovu narodil neb do hospody přibyl. A tiem obyčejem móž snadně zvěděti počet lidí, což jich u městě jest. Též také i hoscinščí hospodáři musejí popsati sobě v knihy všech svých hostí jména, kteréž jsú kolivěk měli, který-li měsiec nebo který den do jeho hospody přijat jest.

zpět na obsah Další: O užitciech, jenž béře veliký kám z Kvynsaj a vlasti Mangi.