O modloslúžení v tom království.

Všickni lidé v téj vlasti Maabar, mužie i ženy, črni jsú, ale však ne tak sě černi rodie, ale přičiňují sobě černosti veliké pro okrasu, neb maží všickny mládenky třikrát v týden olejem některakém a tiem bývají velmi černi. A toho, ktož najčernější jest, mají za najkraššieho. Modlosluhy, jenž mezi nimi jsú, bohuóv svých obrazy velmi černí, praviece, že všickni bohové jsú černi i všickni svatí. Ale ďábla mají bílého řkúce, že všickni ďábli jsú bílí. A když ti jistí, jakož sě volovi modlé, na vojnu jědú, každý s sebú nese srsti volové na vojnu jiezdní koňóm v hřěvách a pěší v svých vlasích neb na tarčiech uviežie, i věřie, že vól divoký tak veliké svatosti jest, že ktož by kolivěk na sobě neb při sobě jeho srsti měl, že by byl bezpečen ve všech příhodách. A protož srsti jsú u nich velmi drahé.

zpět na obsah Další: O království Mutfyly a Odamanty.