O dvú ostrovú, v jednom bydlé mužie bez žen a v druhém ženy bez mužóv.

Po království Resmakoram pět set mil na vysokém moři ku poledni jsú dva ostrovy v třiceti míléch od sebe; v jednom bydlé mužie bez žen a slove jejich jazykem ostrov mužský a v druhém jsú ženy a slove ostrov ženský. Ti, jenž v těch ostroviech bydlé, jsú v jednotu spolu a jsú křesťané. Ženy nikdy nechodie do mužského ostrovu, ale muži chodie do ženského ostrovu a s nimi plné tři měsiece ustavičně přebývají. Bydlí každý v svém vlastním domu s svú vlastní ženú a potom sě do mužského ostrovu vrátí, kdežto ostatek roku ustavičně přebývají. Ženy děti své pacholíčky s sebú držie do čtrnáctého léta; potom je pošlí k otsóm, ženy dcer svých s sebú chovají a jim potřebu dávají a jiného na práci tak nemají, jedne že některakého ovoce toho ostrovu hlédají a péči mají. Ale mužie tělesnú potřebu sobě i ženám i dětóm obmýšlejí. Jsú velmi dobří rybáři, neb velmi mnoho ryb lapají, kteréžto živé i suché kupcóm prodávají a velký zisk na těch rybách mají a sobě jich k své potřebě dosti ostavují, mléka, masa, ryb a rýže požívají. V tom moři jest rybieho pižma, jemuž latině řěčie ambra, mnoho, neb tu velrybóv velikých mnoho lapají, v nichžto ta jistá ambra jest. Lidé těch ostrovuóv krále nemají, ale biskupa svého za pana mají. Jsú také poddáni biskupovi téj vlasti, ješto slove Skoyra a mají zvláščí řěč.

zpět na obsah Další: O ostrovu Skoyra.