Česká čítanka - Králík- Legendy -

Kniha o utrpení mučedníka Vojtěcha

(Podle zpracování v kronice Anonyma Galla)
překlad z latiny

On (Boleslav) také - když k němu přišel Sv. Vojtěch, který vytrpěl mnoho křivd na dlouhé pouti a od svého vzpurného českého lidu - přijal jej s velkou úctou a jeho poučování a příkazů byl věrně poslušen. Svatý mučedník pak planul ohněm lásky a touhou poučovat, že když viděl, že v Polsku se již poněkud vzmohla víra a vzrostla církev svatá, bez bázně odešel do Prus, kde svůj životní běh dovršil mučednictvím. Později pak Boleslav získal od těch Prusů jeho tělo za váhu zlata a uložil je s náležitou úctou v hnězdenské metropoli. Za hodné zaznamenání považujeme také to, že za jeho času císař Otto Ryšavý přišel k Sv. Vojtěchovi, aby se tam modlil a usmířil a zároveň aby poznal slavného Boleslava, jak je to možno podrobněji nalézt v Knize o utrpení mučedníka. Boleslav císaře přijal tak uctivě a okázale, jak se slušelo přijmout vladaře císaře římského a takového hosta. Boleslav totiž k císařově příjezdu připravil neobyčejné divy; nejprve rozestavil na prostorné pláni rozmanité oddíly vojáků a důstojníků jako chóry, přičemž jednotlivé oddělené útvary se odlišovaly barevně různým oděvem. Nebyla tam však jakákoli laciná rozmanitost ozdob, nýbrž to nejcennější, co je možno najít u kteréhokoli národa. Za časů Boleslavových totiž každý člen družiny a každá žena u dvora užívali plášťů místo lněných nebo vlněných šatů a kožešiny - byť byly jakkoli drahocenné, jakkoli nové - se na jeho dvoře nenosily bez podšití a zlatého krumplování. Zlato totiž bylo v jeho době všemi společně ceněno jako stříbro, stříbro bylo hodnoceno nízko jako sláma. Když viděl římský císař jeho slávu, moc a bohatství, řekl s obdivem: "Při mé císařské koruně, to, co vím, je větší, než co jsem slyšel."

Na radu svých magnátů připojil přede všemi: "Nehodí se takového a tak velikého muže nazývat jako jednoho ze šlechticů vévodou nebo hrabětem, nýbrž je třeba pozvednout jej na královský trůn a ozdobit diadémem. A sňal císařský diadém se své hlavy a vložil jej na hlavu Boleslavovi jako záruku přátelství a za triumfální korouhev dal mu jako dar hřeb z Kristova kříže a kopí sv. Mauritia, za což mu Boleslav dal rámě sv. Vojtěcha. A toho dne se spojili tak velkou přízní, že císař jej jmenoval bratrem a spolusprávcem císařství a nazval jej přítelem a spojencem národa římského. Nadto pak postoupil do pravomoci jeho a jeho nástupců všechna církevní práva v království polském, nebo v jiných dříve dobytých nebo v budoucnosti získaných barbarských zemích, která náležela císařství, a ustanovení této úmluvy svrdil papež Silvestr privilegiem svaté církve římské, Boleslav tedy, když jej císař povýšil tak slavnostně na krále, ukázal svou vrozenou štědrost tím, že po tři dny své korunovace pořádal královsky i císařsky hostinu a každý den měnil všechno nádobí i nářadí a předkládal vždy jiné a mnohem drahocennější. Po skončení hostiny pak nařídil číšníkům a stolníkum, aby shromáždili zlaté a stříbrné nádobí (nebylo tam totiž žádné dřevěné), a to číše, poháry, mísy, kotlíčky a rohy ze všech stolů za tři dny, a odevzdal je císaři ne jako knížecí daň, nýbrž jako čestný dar. Komorníkům pak přikázal shromáždit a odnést do císařova pokoje natažené závěsy a ubrusy, čalouny, koberce, ubrousky, ručníky a vše, čeho bylo užito při prostírání. Nadto ještě daroval mnoho jiného zlatého nebo stříbrného nádobí rozmanitého zpracování, dále pláště rozmanitých barev, ozdoby nevídaného druhu, drahé kameny a věnoval mu tolik takových věcí, že císař považoval tak velké dary za zázrak. I jednotlivá jeho knížata obdaroval tak bohatě, že z přátel udělal největší přátele. Kdo však může vypočíst, jaké a kolik darů dal vznešenějším, když ani jeden dvořan z takového množství neodešel bez daru? Potěšený císař se vrátil s velkými dary domů, kralující Boleslav pak opět dal průchod dávnému hněvu proti nepřátelům.

zpět na obsah - Další: Verše o utrpení svatého Vojtěcha, biskupa a mučedníka