Předmluva

Užší Sbor Musejní pro řeč a literaturu českou vznesl na mne ve schůzi dne 21. května 1880 čestný úkol, abych na památku padesátiletého trvání Matice České dějiny její sepsal. Uvázav se v práci tu, měl jsem přede vším na zřeteli, že dosavadní působení a veškeré osudy Matice České tvoří nemalou čásť naší historie literarní i našeho vzkříšení národního, ano že v nich obrážejí se v nejednom ohledu i dějiny našeho života novověkého vůbec. Tak aspoň jsem se snažil vylíčiti děje nejstaršího českého ústavu literarního.

Vedle úlohy této bylo mi též hleděti ke vnitřnímu zřízení Matice České a ke správě její, jakož i k rozmanitým příhodám Sboru a knih matičných se týkajícím; neboť zpráv takových literarní dějepis, jakkoli druhdy méně zajímavé jsou, zbýti nemůže.

Vděčně uznávám nemalý prospěch, jakého mně při skládání tohoto spisu mimo jiná díla poskytly ze jména stručné dějiny Matice České Nebeským ve Slovníku Naučném podané, Dějiny Musea od téhož spisovatele r. 1868 uveřejněné, pak důkladný spis Zeleného "Život Josefa Jungmanna." Než kromě těchto pramenů vážil jsem hojný materiál z protokolů a jiných písemností musejních i matičných, jakož na mnoha místech toho díla jest patrno. Důležitých některých zpráv se mi dostalo také z korrespondence našeho Jungmanna, kterou mi velectěná jeho dcera paní Kateřina Petrovičová laskavě zapůjčila.

Zvláštní vděčností zavázán jsem za mnohé vzácné příspěvky k dějinám těmto panu ministru Josefu Jirečkovi a panu vládnímu radovi prof. V. V. Tomkovi. Na konec vděčně připomínám i zvláštní ochotnosť, s jakou mně při shledávání pomůcek musejních nápomocni byli pánové: bibliothekář Ant. Vrťátko, sekretář Jan Černý, kustodové Adolf Patera a Jiří Wegner jakož i expeditor František Hlaváček.

V PRAZE dne 25. listopadu 1881.

K. Tieftrunk.

zpět na obsah Další: O původu Matice České