|
- Kalista | - Korespondence Z. Černínové | - |
Urozený pane, pane a můj přenejmilejší synu. Milej Pán Bůh račiž Tě na duši i těle ode všeho všudy zlýho mocně chrániti a všeckno nejlepší dobrý dáti, toho Ti upřímným srdcem vinšuji. Mý nejmilejší dítě! Nemohla jsem toho pominouti, abych Tě touto cedulkou neměla navštíviti a že, děkuje Pánu Bohu, všickni Tobě přináležející zdrávi jsme, oznámiti, dejž milej Pán Bůh, aby[s] Ty, můj přemilej Humprechte, taky zdráv byl a všeckno aby se Ti podle vůle Pána Boha všemohoucího vedlo! Opět mám novou starost, počínají zde hrubě na hlavní nemoci1 i taky, tuším, na morní bolesti počínají stonati; Pán Bůh račiž s námi býti, nevím, kdyť mám odsud, líbí-li se Pánu Bohu, před těmi nemocmi jeti, Všemohoucnost božskáa račiž nás chrániti, i Tebe tam! Tak s tou vojnou všeckno zlý pochází a pro naše těžkýb hříchy Bůh se na nás hněvati ráčí. Velmi lidé odcházejí, jakož tento tejden ten dobrej, Boha bojící pan nejvyšší hofmistr království českýho, Tvůj pan kmotr,2 minulej outerej ráno umřel, ve čtvrtekc okolo poledne naše paní Bechyňová3 a v Plzeňsku pan Karel a pan Rudolf hrabata Kocové4 a o třetím5 praví, že těžceb stůně, Pán Bůh rač jim milostiv všem bejti! Nic ještě se neví, kdo bude nejvyšším panem hofmistrem. Těší nás velice svatým pokojem, Pán Bůh račiž jej dáti! Skály, zámek v Boleslavským kraji,6 dostali acordem a Krofenštajn7 zámek, náleží panu hraběti z Trotnštorfu,8 ten pustili Švédští a odtud se odebrali dobrovolně. Pán Bůh račiž se nad námi smilovati, zdraví a pokoje svatýho popříti! Mý nejmilejší dítě! Teď Ti troje psaní od J. Kn. M. pana kardinála posílám,9 musela jsem těm písařům 6 dukátů od nich dáti, dejž Pán Bůh, aby Ti to ke všemu dobrýmu sloužilo! Ten pas10 jednám skrze našeho pana Jezberovskýho, zaplatiž mu to milej Pán Bůh, všeckno všudy rád učiní, Pane Bože, dejž mu za to dobrou ženu! A tak, mý dítě, naspěch Ti toto píši, já jsem od Tebe již od 21. Februarii žáďnýho psaní nedostala. Paní Rašínová se všemi svejmi je, chvála Pánu Bohu, zdráva. Nevzkázalad jsem jí dnes, že Ti píši, protože toto psaníčko naspěch píši. Heřman, panna teta, Zuzrlička a všickni Tě co nejpěkněji svejmi službami pozdravují. Malá Zuzanka11 se včera u svatýho Benedikta12 v kostele s Evičkou shledala, pravila jí Evička,13 aby se taky za pocestnýho pomodlila, řekla: za koho ? a ona pravila: za mýho nejmilejšího pana bratra, ta se prej začervenala jako růžička. Posílávám tam každej tejden, sama paní jest velmi neduživá, že se jí prej apostina14 složila, nevím kde, v prsech-li či v boku. S tím Tě, můj přenejmilejší synu, v mocnou ochranu Pána Boha všemohoucího poroučím. Psáno z Prahy v sobotu 10. Martii 1646.
Mý dítě, já Ti teď od mnoha neděl každou sobotu píši, toto psaní jest 9., co Ti do Říma posílám. Náš pan hrabě15 taky velice schází, sám to o sobě praví, i taky zase ho ta noha bolí.
Tvá upřímná máteř do mý smrti
Z. Č.
Poznámky
a boská,
b těšký a pod.,
c štvrtek,
d neskázala.
1 Tyfus střevní.
3 Která, nelze zatím určiti.
4 Rudolf hrabě Koc z Dobrše, syn Diviše Koce z Dobrše, johanitský rytíř, opravdu zemřel v mládí; pokud jde o jeho bratra Karla, byla však zpráva paní Zuzany mylnou: zemřel až roku 1655.
5 Jan Václav? Jaroslav Jáchym? Maxmilián Jiři? Diviš Albrecht? (To vše byli bratří Koců, uved. v před. poznámce, ani jeden z nich však nezemřel.)
6 Hrubou Skálu, osazenou od října 1645 Švédy.
7 Grabštejn, Grafenštein, na Liberecku u Chrastavy.
8 Adamu Matěji hrab. z Trautmannsdorfu, synu známého prvního ministra Ferdinanda III., Maxmil. z Trautmannsdorfu: koupil jej r. 1651 od Zikmunda Jiřího z Černhauzu, ale zdá se, že už dříve tu vládl.
9 Viz list XIX. a XXI.
11 Eliška Berková z Dubé.
12 Zrušený dnes kostel stával na místě dnešního Obecního domu u Prašné brány.
13 Kapounová.
14 = rheuma.
15 Prastrýc, Heřman Černín.
zpět na obsah 
Další: Humprecht Jan Černín své matce 27. března 1646.