|
- Kalista | - Korespondence Z. Černínové | - |
Má ze všeho světa nejmilostivější paní paní mamičko! Od Pána Boha všemohoucího dle ponížené povinnosti V. M. předně nejstálejší zdraví a v něm, co nejlepšího v světě může bejti, V. M. vinšuji. Dle toho V. M., má v tom světě nejmilejší paní paní mamičko, poníženě oznamuji, že jsem od V. M. milostivé psaní, datirované 4. Februarii, dnesky [od] kupce mýho1 dobře dostal a z něho všelijaké trápení V. M. vyrozuměl. Bůh račiž V. M. sám politovati a z toho pomoci! Podle milostivýho poručení V. M. píšu příležitě panu nejv. písaři,8 panu Chanovskýmu3 a panu Istrlovi4 byl bych taky psal, než čas mi nepostačoval a taky potom, kdybycha jim psal a pan nejv. hofmistr5 se dověděl, řek by, že sobě jich tak mnoho vážím jako těch předních a že žádnýho rozdílu nečiním. Má nejmilostivější paní paní mamičko, já jsem, chvála Pánu Bohu, zdráva všechno mně se šťastně vede, musel jsem si, má nejmilostivější, paní mamičko, dát šaty černý dělat, neb jsem bez nich nemoh bejt, všichni páni je zde nosejí, kteří něco přednějšího jsou a [se] zdejšíma velkejma pány a knížaty známý jsou. Ani jsem taky cortezyrovat6 císařskýmu ambassatoru7 nemoh, dokad jsem jich neměl. Nyní pak vždyckyb s předníma německejma pány s ním, kdyžc k audience k papeži jede, mu sloužíme, a to k poctivosti našeho císaře. Neb jinším ambassatorům, z který země jsou, taky z tý země kavalírovéd ku poctivosti svýho pána s ním jezdějí. Já mám naději, že s tím milostivě spokojený bejti ráčíte, neb jsem bez nich nemoh bejti a jsou dokonce sprosty, z holandskýho černýho sukna, však mne přece stojí i s pláštěm 44 koruny stříbrný.8 Vytrvají mi ke dvoru zde i jinde, dokad v ně budu. Posílám taky psaní mej nejmilejší, V. M. poníženě prosím, račtee je zapečetíc poručiti dodati.
Též taky nejposlušněji V. M. prosím, že račtee mně milostivě oznámiti, kde je nejničky pan švagr, pan generál,9 budu mu často psávati. Nevím, jestli V. M. všechny psaní k rukám přicházejí, neb já jsem jen jednu poštu, co jsem zde, zameškal, sice jsem každej tejden V. M. poslušně psal a jak skrz jinší psaní, tak taky skrz toto V. M. poníženě poddaně prosím, že na mne milostivá a nejlaskavější paní mamička ostávati račte. Já do posledního dechu jsem V. M. nejposlušnější nejvěrnější sklav
H. J. Č.
Psáno z Říma 23. Februarii A. 1646.
Psani, jak se V. líbí, račte mocti odsílati buď po kupci, nebo, jestli co pilnýho by bylo, tedy po p. Jezberovským. Panně tetě, Heřmánkovi a Evičce se co nejpěkněji poroučím.
Poznámky
a dybych,
b dycky,
c dyž,
d cavalirové
e rašte.
1 Francesca Paravicini, římského bankéře (kupce), který byl bankovně-obchodním protějškem pražského G. Vertemmy (Verdemona).
3 Který pan Chanovský tu míněn, není jisto, zdá se však, že to byl nejv. podkomoří království (v letech 1640-1647) Jan Jindřich Chanovský z Dlouhé vsi. Tomu by nasvědčovalo jeho ceremonielní zařazení za nejv. písaře, což byla první hodnost mezi třemi nejv. úředníky království, vyhrazenými stavu rytířskému, a protiklad, v nějž jej H. J. Černln dále klade proti úředníkům vyšším z stavu panského.
5 Jindřich z Kolovrat, pán na Žichovicích, Střele a Řepici, v letech 1643-1646 nejv. hofmistr král. českého (+ 6. března 1646).
6 = dělati dvůr, v tom hlavně účastniti se bohatých kavalkád, jež provázely cís. vyslance k papežskému dvoru.
8 To bylo na našich dnešních penězích na 8000 K. Vysoký obnos však si vysvětlíme tím, že na šatech byly na př. stříbrné knoflíky a jiné drahé přípravy.
9 Zikmund Myslík z Hyršova.
zpět na obsah 
Další: Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 24. února 1646.