Česká čítanka - Kalista- Korespondence Z. Černínové -

LXXVIII.

Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 7. března 1648.

Urozený pane, pane a mý přenejmilejší dítě! Pán Bůh rač Ti předně zdraví a při tom jinší summou všeckno nejlepší dobrý dáti, toho Ti na milým pánu Bohu upřímnýma srdcem vždyckny vinšuji. Mý nejmilejší dítě, nemohla jsem toho pominouti abych Tě tímto psaníčkem neměla navštíviti a oznámiti, že, chvála Pánu Bohu, se všemi svejmi mírně zdráva jsem. Pán Bůh rač dáti, aby jsi Ty taky, můj roztomilej synu, zdráv byl! Tento tejden jsem, mý dítě, od Tebe žádnýho psaní nedostala, dejž Pán Bůh aby[s] jen zdráv byl! Mý dítě, já Tobě toto psaní na dostsní i nedostání píši, nevím, zdali Tě ještě zastihne. Novin zdetky ten tejden až přes příliš mnoho bylo, mezi tím taky, že jest milej Pán Bůh ráčil včera, právě v 10 hodin ve dne na půl orlojí zb toho světa povolati J. M. pana hrabě z Vrtby;1 byl nemocnej tak trochu několik dní, ještě jsem mu minulou středu poslala pár velikejch kaprů a vzkázalac jsem, že k snídaní pár kapříčků posílám, J. M. pan hrabě že se ráčil zasmáti a říci: "dobrýdpojedení je z těch kapříčků". Včera pak páter kvardiáne od Matky boží2 sloužil v pokoji mši svatou, při sanktus ještě se z knížek modlil a, když pozdvihování velebné Svátosti bylo, tu těžkostf přišla, jen škyt, hned skonal, smiluj se Pán Bůh nad duší! Hned včera kšaft čten při dskách,g pravějí, že je paní hrabinka3 mocnou otcovskouh poručnicí nad 4 syny4 a vším statkem. Potěš Pán Bůh tu dobrou paní; povídají, že měl J. M. pan hrabě 75 let. Jíť mám npět starost pro dobře povědomú5 Tobě, můj přemilej synu, věc, již mu to bylo všeckno odevzdáno, poněvadž nejpřednější komisař byl, v těch věc[ech], kdež opěty budu se s jiným shledávati ? Pán Bůh ale přecech mi ráčí ten prostředek, věřím Jeho milosti božské,i ukázati, jakž táž věc spravena bude. S tím Tě, mý přenejmilejší dítě, všemohúcímu Pánu Bohu poroučím. Psáno hrubě spěšně 7. Martiij 1648.

Tvá upřímná máteř do smrti

Z. Č. z H.

Moji všickni domácí nejmilejší, Heřman, Zuzrle a panna teta se Ti svýma poslušnými službami poroučejí. Zuzrlička ukazuje, kterak Tě bude vítati a se před Tebou upejpati; znamenitý dítě jest, než ještě málo mluví. Já do velikonoce bohdá, jestli mne pán Bůh tak dlúho na tom světě nechati ráčí, nepojedu odsud.jedno se Evička6již v 3 nedělích do kouta strojí, a druhý leckdysk lecjakejs křik. Kdo je strašlivej, strachy by umřel, ale cosi již zdetky ty šusty ovšedněly,l než vněť přecech tak by nebylo, obzvláštně mně sirý, ač veliký zaslíbení vdovám a sirotkům Pán Bůh učiniti ráčil. Kdo v Boha doufá, nikdy žádnej není zahanben7 a opuštěn, cele věřím, že nás opustiti neráčí, ale vás, mý nejmilejší sirotky, i mne, sirou ženu, v svý svatý paměti míti ráčí, cele se bezpečím.

Poznámky

a upřímnejm,

b s,

c skázala,

d zdobrý,

e cvardijan,

f těškost,

g ckách,

h vodsovskou,

ch předce,

i boské,

j Marcy,

k lecdys,

l vovšedněly.

1 Viz list LXXIV., p. 18).

2 Kláštera u P. Marie Sněžné.

3 Barbora Eusebie, roz. z Martinic, dcera Jaroslava Bořity z Martinic.

4 Janem Františkem, později pánem na Kosově Hoře, Červeném Hrádku, Vojkově a Nuslích, Jaroslavem Františkem, později na Křimicích, Tlucné a Cebivi, Václavem Františkem, později na Mikovicích a Neznašově, a Ferdinandem Františkem na Oticích a Beztahově.

5 Jde o záležitost dotčenou v listě LXXIV., p. 14).

6 Kapounová.

7 Motiv, který se opakuje z listu XLIX., p. 7).

zpět na obsah