|
- Kalista | - Korespondence Z. Černínové | - |
Urozený pane, pane a můj přenejmilejší synu, pane Humprechte! Pán Bůh rač Tě mocně stráží andělů svejch svatejch milostivě chrániti a na duši [i] těle ve všem dobrým posilňovati, toho Ti upřímným srdcem ustavičně vinšuji.
Mý nejmilejší dítě! Tvý psaní [z] 8. Januarii jsem dostala, buď Pánu Bohu chvála, že jsi zdráv, Bůh všemohoucí rač Tě sám pozdraviti a stálý, dobrý zdraví dáti! Já taky, chvála pánu Bohu, se všemi nám přináležejícími jsem nyní zdráva, opatruja nás Pán Bůh z obojí strany sám dáleji! Můj hrubě nejmilejší synu, že se tak poslušně a ochotně k mýmu poručení postavuješ a je naplniti poslušně chceš, velice mi to milá a příjemná věc do Tebe jest. Konečně Pán Bůh Ti ráčí dáti všeckno zde časně i potom věčně dobrý, když svý milý, upřímný mateře poručení naplňovati budeš, nebo jest nejprvnější zaslíbení boží, kdo svýho otce a matku ctí. Jistě by Ti ta jízda do Hišpanije1 k žádný platnosti nebyla a při tom by ta největší outrata následovala, mnohem lípeji a Tobě užitečněji bude, aby[s] bohdá při veselí a svadbě naší milostivý vrchnosti2 byl, kteráž se bohdá, dejž Pán Bůh šťastně,b bude in Julic konati, nepochybně, že víš koho J. M. C. míti chtíti ráčí, totiž arciknížete Leopolda pannu dceru.d 3 J. M. C. ráčí bejti od jednoho pana bratra a arcikněžna od druhýho pana bratra.4 Mý nejmilejší dítě! Tak jsem včera (nejschváleji přijedouce ke mně můj nejmilejší pan syn, pan generál) rozprávěla a se radila, myslíce vždyckny na Tvou všelijakou poctivost, aby[s] svýmu milostivýmu pánu mohl v známost přijíti: za dobrý jsme oba dva uznali, aby[s], bude-li v tom vůle milýho Pána Boha, bohdá in Aprile anebo hned v začátku máje ve jméno velikýho Pána Boha, s pomocí jeho svatou na cestu se vydal, tak aby[s] zdetky přecef asi 4 neděle před tím veselím bejti mohl. Bude týž veselí v Linci; tak pravil pan syn, že pojedeš skrze to město, kde pan bratr panny nevěsty6 svou residencí má6 a že je tak dobrej pán, prosila jsem pana syna, aby Ti o všem sám napsal, nebo já neumím těch vlašskejchg slov jmenovati.h Požehnejž Ti Pán Bůh jak výjezdu tak jízdy a šťastnéhob příjezdu ke mně i svejm všem přátelům, aby se Ti všeckno dobře a šťastněb na tý cestě i jindy vedlo, dejž Ti Pán Bůh za tovaryše cesty Tvý anděly svý svatý, kteříž by s Tebou ustavičně byli a Tě i se všemi, Tobě přináležejícími, ostříhali a ochránili! Již, mý přenejmilejší dítě, poradíce se s panem hofmistrem,7 kdy se Ti za nejlepší viděti bude na cestu vydati, tehdy, můj oumysl vědouc, budeš věděti, jak učiniti. Co se pak další žádosti Tvý dotejče (abych Tě, co by[s] na tak dalekou cestu, ano i šaty a jinší potřeboval, opatřila) jsem porozuměla: lotříčku, vždyckny často mně ku penězům šturmuješ, nepochybně že jsi již s pomocí boží ty 2 vexle,ch každej má 200 škud, který jsem, jeden 14. Decembris minulýho roku a druhej 11. Januarii, poslala, dostal a tak přecef bohdá na ty 400 škud budeš moci sobě utěšeně spraviti. Však nicméněi, aby[s] vždy mou upřímnou, stálou lásku k sobě znal, způsobila jsem to, že mi bohdá ve středu nejprvé příští dá vexlbrifch do Paříže pan Verdemon na 300 škud k kupci, kdyby[s] tam potřeboval a těchto peněz, který jsem Ti poslala, dosti neměl. Já mu zase zde na sebe obligacíj učiním, že mu jinší peníze zdetky dám, kdy Ty koliv bohdá přijedeš, anebo že by dřívěji kvitanci od Tebe mně dal, a tak, bude-li Ti potřeba, budeš věděti, kde peníze vzíti, pakli nebude, tehdy taky já zde nebudu míti co platiti. Přiskrovni, mý nejmilejší dítě, bez čeho může bejti, že by to nějak daremný bylo, než co je platnýho, to již musí bejti, bude taky na koně zde moc potřeba.
Mně by se vidělo, aby[s] raději vzal dorostlou osobu toho Francúza,8 nebo ty pacholata nemnoho se čím dobrýmk komu odslouží, jako teď panu Vítovi Francúzu9 ten jeho pacholík byl by mu písaře zabil v světnici, tak se ňákej všecken opovážlivej udělal. Pan generál náš10 taky mne o dovolení prosil, aby Ti směl psáti, jakož i Ti již psal v psaní, kterýž jsem Ti při svým 4. Januarii poslala a prosí Tě jak prvy tak nyní, aby[s] mu tu lásku učinil a s sebou taky jednoho Francúze, který by mu se za komorníka hodil, přivezl. Pravil, že rád zase jinší peníze, co s ním utratíš, dá, ale kdož by toho chtěl žádati, však mi opravdul upřímně všeckno dobré činí, kde může. Již, mý milý dítě, pro sebe i pana syna něco dobrýho, pobožnýho vyhledej a přiveď! J. M. pan hrabě,11 dá pán Bůh, příští středu odsud k Benátkům a odtud do Lorety jeti12 se strojí.m Vzkázaln mi, že by byl rád se s Tebou shledal v Římě nebo v Benátkách, ale to pro nic jinýho, než aby Tě semotamo posílal, já jsem mu vzkázala,o že toto mý psaní stěží Tě tam zastihne, že se již strojíš domů jeti. Nic to není, abychme mu všeckno pověděli, nebo chuďátko starý tak se o něco zastaví a, když mu se opru, přecef toho tak nechá. Co to za jeho skúpost, nelze vypraviti. Bude příští pondělí svýho Jeníčka18 ženiti za jednu děvečku paní hrabinky, mnoho, mnoho vzácnejch lidí u sebe míti bude. Jistě ten pán jest tak čerstvej jako ve třiceti letech a ještě mi se zdá, že by mnohej člověk ve 30 letech nebyl tak čerstvej a stále jako v kole tak s těmi svejmi lidmi a zaneprázdněním.p Já mám nyní velikou práci s těmi dědečky a babičkami,14chtíce vám to, mý nejmilejší děti, jak náleží, přivésti k místu a konci, aby to v dskách9 bylo, musím vyhledávati po Vašem J. M. panu dědu až do prapraděda, též jejich paní po meči a po přeslici též tak, nebo jste vy již třetí koleno stav panskej,15 a tak bych to co nejdřívěji ráda spravila. Svědků není, hledati musím, ale již, chvála pánu Bohu, mám to vyhledáno, ano i svědky k tomu, tak že bohdá, budu-li živa a zdráva, J. M. panu hraběti z Vrtby,16 jakožto přednímu panu komisaři,r tento tejden přicházejíc[í] odevzdám to a tak bohdá při tomto soudu nejprv příštím postním zemským J. M. pánům stavu panskýho se to přednese a potom se to do desk vloží a tak bude opěty s pomocí boží hrubě platná vaše věc jedna spravena.
Mý přemilý dítě! Kup taky na šaty a plášť a, co k tomu náleží, pro svýho bratříčka Heřmana, než již jest hrubej, je-li asi oř půl hlavy menší nežli já, velice hrubě roste, Pán Bůh ho požehnej ! To mu Ty tak potom sám dáš, jako by[s] mu to bez mý vůle přivezl, sukno tu asi nejlepší nebo cajks se pojednou strhá, co se Ti za nejlepší vidí. Tvý věci, o kterýchž jsi mi psal z Paříže v svým psaní, datirovaným 2. Octobris minulýho roku, že posíláš, jsem, chvála Pánu Bohu, 28. Januarii dostala, totiž truhlu okrouhlou na vrch s futrálem a na něm přibita cedulka, Tvou rukou psaná, při tom v pytli, jako by ňákej futrál byl, něco zašitýho. Dala jsem z Normberk[a]17 až sem [od] přivezení 17. zl. 15 kr., než není než na jeden zámek ta truhla zamčena. Ale ty deštky jsou dobře přibity, neznáti, aby bylo co oddundaváno. Jest to dobře až bohdá do Tvýho šťastnýhob příjezdu schováno. Moji všickni mně přináležející co nejpěkněji se Ti poroučejí, obzvláštně Heřman poslušně prosí,aby[s] mu odpustil, že Ti nepíše nyní, tak pilně musí do školy jezditi, mají míti ňákou komediji.0xb9 18 S tím Tě, mý přenejmilejší dítě, milýmu Pánu Bohu poroučím. Bůh rač šťastnýhob shledání popříti! Psáno z Prahy 1. Februarii anno 1648.
Tvá upřímná máteř do mý smrti
Z. Č. z H.
Slečna Berkovna nebude míti až s provodu veselí,19že se ten masopust nemůže pantáta k tomu přihotoviti. Novýho zde nyní nic tak není, co by hodno za noviny psáti bylo.
Poznámky
a vopatruj,
b šťasně a pod.,
c Jully,
d ceru,
e Aprill,
f předce,
g vlaskejch,
h menovati,
ch vekxle a pod.,
i nicmíně,
j oblicací,
k dobrejm,
l vopravdu,
m strojiti [!],
n skázal,
o vskázala,
p zaneprázněním,
q ckách,
r comisaři,
ř vo,
s caj,
š comediji.
1 Sr. listy LXVIII., LXIX., LXX. a LXXIII.
2 Císaře Ferdinanda III.
3 Sr. výše list LVIII., p.10).
4 Otec Ferdinanda III. Ferdinand II. a otec Marie Leopoldiny Leopold byli vskutku bratří.
5 Arcivévoda Ferdinand Karel, pán v Tyrolích.
6 T. j. v Inšpruku.
7 Krásným.
8 Humprecht Jan si patrně chtěl přivézti s sebou nějakého sluhu Francouze: Francie stávala se tehdy velkou módou Evropy i našich zemí. "Es tragt sich alles französisch" píše H. J. Černínovi jeho spolucestující R. Rašín 22. února 1648 z domova, kam se byl navrátil.
10 Myslík.
11 Prastrýc Humprechtův Heřman Černín.
12 Cestu vykonal neúnavný hrabě Heřman vskutku v jarních měsících březnu až květnu 1648.
13 Nějaký služebník hraběte Heřmana.
14 Tento průkaz rodové starožitnosti paní Zuzana opatřovala, protože její pan manžel, pan Jan, byv r. 1629 vyzdvižen do stavu panského, neučinil přiznání k témuž stavu panskému a náležité provedení rodu svého, jak zákon kázal.
15 Do stavu panského byl vyzdvižen už děd Humprechta Jana Humprecht (r. 1629). Humprecht Jan však sám (1628) se narodil ještě jako rytíř.
16 Sezimovi hraběti z Vrtby (v orig.: Vrby), pánu na Vrch. Janovicích, Křešicích, Podolí, Červeném Hrádku, Oticích, Neznašovu, Voračicích, Kosově Hoře, Vojkově atd. Byl presidentem komory, pak nejv. sudím a konečně (od 1644) nejv. komorníkem.
17 Norimberka, kudy šla pošta ze Švýcar.
18 Byla to patrně ona hudební komedie, která byla dávána o masopustních dnech 1648 žáky jesuitských kolejí pražských před císařem.
19 Sr. list LXX. a LXXIII.
zpět na obsah 
Další: Zuzana Černínová svému synu Humprechtu Janovi 15. února 1648.