|
- Komenský | - Haggaeus red. | - |
Na čtyři vás nyní houfy dělím, křesťanský lide. První jste, kteříž světlem evangelium právě osvíceni a v Krista vkořeněni byvše, v vichřici předešlého pokušení bez vyvrácení jste ostáli. Druzí, kteříž mdlejší byvše klesli jste, a však pádu svého litujete a povstati žádáte. Třeli mrtvělí, na obě nohy kulhající, jimž vše jedno jest. Čtvrtí, kteříž jste se od dětinství papežstva, jiného neznajíce, drželi. (Patrně [o] houfu Jidášů proklatých, kteří dobrovolně, vědomě, zoufale od poznalé pravdy odpadše, jí se protivili a rouhali, jiných věřících vražedně trápiti pomáhali, nic mluviti nebudu, proto že Písma za ně se modliti brání. Božímu soudu tedy poručeni buďte, a k tomu láska naději míti velí, že takoví nemnozí jsou, a kteří jsou, strach, že je zachvátí prchlivost hněvu Božího, než jich napomenutí číkoli dojíti moci bude).
K vám tedy napřed se obracím, věrný Boží lide, kteříž jste v pokušení dobrý boj bojovali, víru a dobré svědomí zachovali, tak že kolena vaše se neskláněla Bálovi, a znamením šelmy jste se nepoškvrnili. Z toho spolu s vámi se těše, klekám před Otcem Pána našeho Ježíše Krista, diky čině za vás jemu, že vás zmocnil všelikou mocí podlé sily slávy své k tomu, abyšte bez úhony stáli až ke dni tomuto Ježíše Krista. Dobrořečtež i vy sami Bohu svému, a ohlašujte hlas chvály jeho, že zachoval při životu duši vaši a nohy vaše od poklesnutí, tak že, ač vás uvedl do léče, a krutě ssoužil bedra vaše, a vsadil člověka na hlavu vaši, a dal vám vjíti do ohně a do vody, však zase vás uvedl do rozvlažení. Blahoslavení vy, že jste bděli a ostříhali roucha svého, aby se neukázala hanba vaše! Blahoslavení, že jste Achabovi a Jezabel nepomáhali bořiti oltářů Božích a mordovati proroků jeho! Blahoslavení, že jste opouštěli města svá, když Jeroboam modlářstvím poskvrnil zemi, a pro Krista opouštěli domy, rolí, manželky, dítky, sestry, bratří; nebo stokrát vám nahrazeno bude, zde i věčně. Blahoslavení vy, že jste strpěli rozchvátání statků svých s radostí! Blahoslavení, že jste snášeli vězení, do nichž vás umítal Satan, abyšte zkušeni byli. Blahoslaveni jste, že jste svítězili nad šelmou a raději se zbavili kupování a prodávání, nežli byste přijali znamení šelmy. Blahoslaveni, že jste se raději opovážili palčivosti peci, než byšte se klaněli bohům cizím! Radujte se a veselte se, nebo vám z milosti dáno jest nejen v Krista věřiti, ale pro něj i trpěti! Radujte se a veselte se, nebo vás Hospodin má za svůj klenot! Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná bude v nebesích! A však znejte, že jste svítězili ne vy, než moc Boží v vás, poněvadž on jest, kterýž buď nedopouštěl nad možnost, neb způsoboval z pokušení i vysvobození tak, že jste mohli snésti. Protož oslavujte Pána, že dobrý jest, že na věky trvá milosrdenství jeho! Ó nebuďte vysokomyslní, ale bojte se!
Vy pak, kteříž jste pro zachování domů, rolí, života po Jeroboamovi, Achabovi a Jezabel ustoupili, nýbrž pro samé volné prodávání a kupování šelmě se poklonili a znamení její přijali, kvilte a plačte, styďte se a hanběte, lekejte a děste, nebo není věc malá, jíž jste se dopustili, poznalou pravdu a v ní Boha k zalíbeni lidem neb pro bázeň lidí zapřevše. I nevěděli-liž jste, jaký ortel na všecky šelmě se klanějící a znamení její přijímající vynesen jest? Aj, teď stojí hrozný a strašlivý ortel Boží (před nímž ať svadnou a chřadnou vnitřnosti vaše, nebo jste jeho účastna učinili), teď stojí: I ten (prý) každý píti bude víno hněvu Božího, kteréž jest nalito do kalichu hněvu jeho, a trápen bude ohněm a sírou před obličejem angelů svatých a před obličejem Beránka a dým muk jejich vstoupí na věky věků, a nebudou míti žádného odpočinutí dnem ani nocí, kteříkoli se klaněli šelmě a obrazu jejímu. Nebo zde jest trpělivost svatých (totiž tu se jí ostříhati mělo). Zle jste učinili, ó Petrové, že jste maličkého exámenu a průby udatně nevystáli, vrátným biskupovým a těm, kdož se u ohně světa zhřívají, ustrašiti se davše! Zle jste ovšem učinili, vy Jidášové, kteříž jste Pána svého s věrnými sluhami jeho zrazovati, jímati, trápiti pomáhali, kteříž soudu Božímu poručeni buďte. Ale vy, Petrové, kteříž jste ne ze zlosti, než ze mdloby přelštěni, domnění ústy, ne srdcem Pána svého zapřeli, nezoufejte, nýbrž těšte se, že on, věčný Spasitel váš, za vás se modlil, aby víra vaše nezhynula, jen toliko jestli že s Petrem poznáváte a litujíce oplakáváte pád svůj, nebo hojné jest u Boha našeho slitování a odpuštění. Synové Izraelští (tak Ezechiáš k spronevěřilým Izrahelským, když králům svým k vůli od čistého náboženství byli odstoupili, mluvil), obraťte se k Hospodinu Bohu svému, a obrátíť se k vám ostatkům. Podejte ruku Hospodinu, a poďte zase do svatyně jeho, a služte jemu, a odvrátí od vás prchlivost svou, nebo milosrdný jest a dobrotivý. Pán po vzkříšení svém napřed ptal se po Petrovi, ačkoli on bál se a styděl se; tak my, Kristovi služebníci, při tomto povstání církve lidem se ukazujíce, po vás, Petrové, se ptáme, a kteřížkoli kde jste plačící a pyčící pádu svého, k vám s Kristem pravíme: Pokoj vám! A s Samuelem vám, prohřešilý Boží lide, také mluvíme: Nebojte se, neb co jste učinili všecko toto zlé, však jen se navraťte, a již opět neodstupujte od Hospodina, ale služte jemu celým srdcem svým. Neopustíť zajisté Hospodin lidu svého pro jméno své veliké, nebo zalíbilo se Hospodinu, aby vás sobě vzdělal v lid svůj. Od nás také odstup to, abychom měli hřešiti proti Hospodinu a přestávati modliti se za vás, nýbrž navoditi vás budem na cestu dobrou a přímou; jen toliko bojte se Hospodina celýnj srdcem svým, nebo vidíte, jaké věci učinil s vámi. Protož děkujte tomu, kterýž vás neopustil v pokušení, a kterýž vás k času tomuto milostí dochoval, ješto jiné mnohé vám podobné morem, mečem prchlivě pohubil a času pokání jim dočekati nedal. Protož vy obrátíce se posilujte bratří svých a nahrazujte toto své vychýlení statečnou opravdovostí na cestách Božích.
Vy pak neustavení, kteříž pro hloupost a zatemnělost mysli posavad nevíte, Hospodin-li či Bál Bohem jest, než kulháte na obě nohy, s tou stranou, jenž vítězí, smejšlejíce, věztež a rozumějtež, že nyní rozsudek učinil Hospodin mezi námi, služebníky svými, a mezi oněmi Bálovými otroky, kteříž s námi o základ zápasili dovésti chtíce, že zahanbí nás a dovedou, že se nám neozve Bůh náš, až i vyhlazeni budeme. Ale vy, Eliášové, kteréž pudila horlivost Hospodina zástupů, a kteří jsme koli neskláněli Bálovi kolen svých, volali jsme k Hospodinu Bohu svému, že on jest Bohem. A aj, stalo se, přijal Bůh oběti lidu svého, vyslyšel volání a seslav (ačkoli se prodlelo přes poledne, aby patrnější byli skutkové jeho) oheň prchlivosti své z nebe, spálil kamení, prst i vodu. Protož dejtež Hospodinu Bohu našemu čest, a padajíce na tváře své volejte: Hospodin jest Bohem, Hospodin jest Bohem! I přijde na vás déšť požehnání Božího, a rozvlaženi budete.
Vy tolikéž, Babylonští, kteříž jste se zrodili mezi modlami a zlatou svou sochu, za to majíce, že jest Bůh, ctili jste, a proti těm, kdož ji ctíti pomáhati nechtěli, horlili jste a za hodné peci je soudili, vizte a poznejte, co učinil Bůh náš. Aj, oheň ukrutně rozpálené Babylonské peci vyrazil se, sehltil ty, kteříž ji rozpálili, ti pak, kteříž do ní uvrženi byli, aj, vyšli beze škody. Poznejte tehdy, že socha zlatem se třpytící není Bůh, nebo zahanbena jest, a protož vyznávejte, že sám Bůh ten, jemuž slouží v duchu a pravdě, Bohem jest. Mezitím, co svatý Petr křižovníkům Páně mluvil, to já vám: Vím, bratří, že jste to z nevědomí učinili, jako i knížata vaše, protož čiňte pokání a obraťte se, aby byli shlazeni hříchové vaši, dokud jsou časové rozvlažení od tváři Páně. Čehož aby vám Bůh dojíti dal, vám upřímným srdcem žádáme.
K vám se zase vracím, vysvobozený Boží lide, a vám k reformací vaší toto z Božího zákona přednáším:
Ten pak, kterýž začal v vás dílo dobré, dokonejž až ke dni Ježíše Krista, a naplniž vás známostí vůle své ve vší moudrosti a rozumnosti duchovní, abyšte hodně chodili Pánu ke vší líbeznosti jeho v každém skutku dobrém, ovotce vydávajíce a rostouce v známosti Boží.
Další: