|
- Komenský | - Přemyšlování | - |
Pravdať jest, nemoci bez bolesti, trápení a teskností nebývají; ale člověk pobožný soudě to, že jednou stalé Boží vyrčení, prach jsi a v prach se obrátíš, neproměnitedlné zůstati musí, též že rozbořením tohoto zemského stánku Bůh příbytek věčný vzdělati strojí (2. Kor. 5, 1); též rozjímaje pobožný člověk, že užitečné nám jest, ruku Boží časem na sobě cítiti, aby trpělivost naše zkušována byla, a že cokoli Pán Bůh při vyvolených svých koná, s jistým uvážením a pro jisté příčiny koná, nabývá potěšení u prostřed bídy své, tělo i duši svou v mocnou Boží ruku odevzdávaje. A když tak daleko přijde člověk, tedy, ač tělo jest mdlé, duch však silen bývá, a lépe jest tak člověku, nežli kdyby zdráv jsa, v rozmařilosti a bujnosti těla postaven byl.
Další: