KAPITOLA XXXIII.
Soudové Boží proti Caherovi a tovaryšstvu jeho
- Duchoslav, měštěnín pražský a Caherův pochlebník statečný, tak
nenáviděl dobře smýšlejících, že vinšovávati měl obyčej, aby svou
vlastní rukou všecky napořád Pikharty zvešeti, stínati, spáliti mohl.
Ale spravedlivým Božím soudem všecko to na něho samého připadlo. Nebo
mnohými dluhy obtížen byv, léta 1525. na den sv. Ondřeje sám se v
domě svém oběsil, jehož přátelé tajně vyšikovavše, blízko jedné vsi
pohřbiti dali. A sedláci to vyzkoumavše, vykopané to tělo zase
vyvrhli, kteréž z poručení vrchnosti kati vzali, aby spálili, ale když
velmi mnoho dřev shořelo a tělo se spáliti nemohlo odťata mu tak
opálenému hlava a teprv zasypán.
- Cahera pak, když pod titulem vyhledávání Pikhartů i městské vzbuzoval
bouřky, mandátem krále Ferdinanda (léta 1526. 9. dne srpna)
vypovědín; a hned toho dne (místo processí, kterouž pozejtří na den
sv. Vavřince slavně držeti strojil), z Prahy vyhnán a do Míšně se
obrátil. Odtud zase když kurfirst co to za člověka jest, zvěděl,
vypověděn, ve Frankenlandu život bídně dokonal.
- Tož vlastně přihodilo se ukrutnému tomu pražskému primasovi Paškovi
léta 1530. že daremně k nohám královským padal a za milost žádal,
nebo nic nevyprosil.
zpět na obsah 
Další: Utiskování pod Ferdinandem I. ustavičná
