KAPITOLA XXXIV.
Utiskování pod Ferdinandem I. ustavičná
- Všickni sic Husitové proto, že v plném poslušenství papeži státi
nechtěli, v nenávisti byli, ale nejvíce Bratří, protože hned dokonale
s ním se rozloučili. Aniž pro jiný cíl papeženci kompaktátům
povolovali, než aby k vyhlazení Bratří na kališných pomocníky měli.
Protož na mandát krále Vladislava nastupovati a Bratřím kdykoli mohli,
ubližovati nepřestávali.
- Bratří tedy mnoho po celém království trpěvše, zase apologii aneb
plnější než před tím víry vyznání sepsali, k němuž z stavu panského
osob dvanácte a z rytířstva osob třiceti tři se podepsalo léta 1535.
Kterouž po panu Vilímovi Křineckém a panu Jindřichovi Domousickém do
Vídně králi Ferdinandovi poslali, naříkajíce při tom a prokazujíce, že
tak neprávě v bludích pikhartských jsou nařčeni, a jak krvavě někteří
farářové proti ním lermo troubí, votajíce, že Pikharty bezpečně bíti a
menšího tím hříchu než by kdo psa zabil dopouštěti se mohou. Proti
těm tak velikým křivdám že Boha za spravedlnost a krále za
milosrdenství a ochranu prosí.
- Vytýkal jim Ferdinand neustupnost jejich, a že na ten čas té knížky
pro mnohá zaneprázdnění tak pilně čísti nemůže, jakž by toho potřeba
vyhledá.vala. Však přece že proti právu a slušnosti ničemuž na ně
přijíti nedopustí, dokudž ta věc plněji rozeznána nebude, zaslíbil.
- Což pokud tak v zavěšení zůstávalo, doma sic utištění snášeli, od
jinud pak, skrze psaní od Lutera, Melanchtona, Bucera, Kapitona a
jiných posily nabývali, a Bůh proti vůli nepřátel církvi vzrůst dával,
až do toho evanjelickým církvím po vší německé zemi žalostivého r. 1547.
- Nebo císař Karel s Ferdinandem, bratrem svým, a s papežem společně se
uradivše, proti podobojím v Němcích knížatům válku zdvihli, kdež
Ferdinand Čechů za pomoc požádal; ale oni starými s domem saským
učiněnými smlouvami a v náboženství jednomyslností, tak stavové vyšší
jako i města svobodná se vymlouvali jednostejně, proto že jich mnoho
bylo, kteříž od kališných pletich odstupujíce, k luterskému
náboženství přistupovali. Ferdinand
tedy v té vojně nad knížaty evanjelickými v říši zvítěziv léta 1547.
s německým a uherským vojskem do Čech vtrhl, Prahy opanoval, stavy
svolal a přednější stavu panského, rytířského i městského do vězení
bral, některé vymrskati, některé stínati dal; některé pak na penězích
pokutoval a některým statky pobral; Pražanům zbrojnici a všecka
privilegia odňal; někteří též vypovědíni byli, aneb dobrovolně vlast
opustili.
zpět na obsah 
Další: Sborové bratrští všude pozavíráni a někteří z posluchačů docela z země vypovědíni
