KAPITOLA XXXV.
Sborové bratrští všude pozavíráni a někteří z posluchačů docela z země vypovědíni
-
V tak zarmoucený a nebezpečný čas nášel sobě satan nástroje, kteří
všech těch věcí vinu na Bratří svaliti a na ně proto u krále a
panstva i lidu největší nenávist uvésti se pokusili; jimž král uvěřiv
a nejprv mandát vydav, všecky sbory bratrské uzavírati rozkázal.
Potom z patera panství (kteráž mezi jinými některým pánům pro ten jim
připsaný zprotivení se výstupek pobrána byla), z litomyšlského,
brandejského nad Labem z chlumeckého, bydžovského a z turnovského
všecky Bratří posluchače, kteří by buď k straně pod jednou buď
k straně podobojí přistoupiti nechtěli, ze všech svých zemí vypověděl.
-
Kterýmž na ně zahřměním nemálo jich tak bylo poraženo, že přemoci se
dali; ale stálejší Bohu a svědomím svým víru zachovali, a poradivše se
ve třech rozdílných houfích do Polska se odebrali. První houf byl
Litomyšlských, Bydžovských, a Chlumeckých, s vozy více než šedesáti,
maje do pěti set duší,
a šli skrze hrabství Kladské a hořejší Slezsko. Druhý houf
Brandejských a Turnovských někteří při vozech padesáti; bylo duší
okolo tří set a šli přes Krkonošské hory a dolní Slezsko. Třetí
touž cestou, ostatní díl Brandejských v sobě maje. Všickni ti na té
cestě divné Boží ochrany, když na ně v jednom i druhém místě od
loupežníků číháno, užili, a na mnoha místech lidské křesťanské
citelnosti a dobročinnosti zkusili; také i v samé Polsce, na ten
čas dokonale papežské zemi. Nebo v Poznani, kdež se všickni shledali,
dosti vlídně přijati a do hospod připuštěni jsou, prve než biskup od
krále na vybytí jich odtud mandátu vyžádal.
- Ale když ten mandát přišel, vyjíti odtud musili a do Prus s povolením
knížete Albrechta, markrabí brandenburského (k němuž před sebou
vyslavše, toho tam se přestěhování svobodu sobě objednali), se
odebrali, kdež v Královci od luteránských kněží byvše examinováni
(měli zajisté své kněží s sebou, mezi nimiž přednější starší byl Matěj
Sionský) za Bratří poznáni a přijati jsou. A vykázáno jim kolik
měst, kdež by se osazovali, jako: Žoldava, Kvodzina, Gardia,
Doubravno a t. d. A tu mnohou přívětivost a křesťanské lásky
povinnost k nim prokazoval Pavel Sperát, biskup pomezanský, kterýž
před některým létem skrze Českou zemi cestu maje, navštívil byl sbor
litomyšlský a nabyl dobré povědomosti bratrského učení i řádu. Že se
tedy do Prus dostali, z nich se těšil, knížeti je schválil, i sám
mnoho dobrého jim činil.
zpět na obsah 
Další: Jan Augusta, Jakub Bílek, Jiří Israel zjímáni
