Česká čítanka - Komenský- Historie perzekucí -

KAPITOLA XXXVII.

Mnozí z kněží evanjelických z království vypovědíni

  1. Poznav tedy, že Bratří žádného takového spiknutí původem nebyli, ale že stavové pro staré s domem saským dědičné úmluvy a pro novou k náboženství v říši skrze Lutera obnovenému přízeň to učinili, přiložil Ferdinand mysl svou k tomu, aby Luteráni též protivenství měli. Svolav tedy sněm léta 1549., kompaktata potvrdil a aby žádné jiné sekty (totiž ani Bratří ani Luteránů) trpíno nebylo, o tom sněmovní snešení vydal.
  2. Z čehož následovalo, že nečistí kališníci jako i papeženci mnohé smělosti nabyli k tomu, aby svobodněji evanjelíků nenáviděli, je haněli a jim křivdy činili; až i v létu 1555. z poručení královského v Němcích svěcení a ženatí kněží z měst a městeček jedni po druhých vyháněni a z království vypovídáni byli, v počtu (jakž někteří poznamenali, i Thuanus lib. XII. m. p. 253.) nedaleko dvou set. Těch Filip Melanchton po Míšni a Falcu rozptýlených v svém k nim učiněném psaní pěkně potěšoval, jehož taková psaní tištěná se ještě podnes nacházejí.
  3. Dopustil též král, aby někteří vyšších stavů pod jakoukoli barvou vypovídáni i do vězení bráni byli. Mezi nimiž byl pan Jan Prostibořský na Šanově, ne tak bohatstvím jako uměním a věcí povědomostí vznešený. Ten v podezření byv nějakých proti Ferdinandovi praktik a společných s knížetem saským rad, (že s Bratrem Augustou léta 1544. k Luterovi do Vitenberka v příčině církevních rozmlouvání jezdil), po několikerém ústním jeho se na to doptávání měl mučen býti. K čemuž vida, že se s ním mají, hrdinskou jakousi horlivostí sám sobě jazyk ukousna, vyplil. Tázán byv, proč to učinil, čeho při trápení jazykem nemohl, to s žebříku složen jsa, perem oznámil, že to proto učinil, aby ti, kteříž mu podle dobrého svědomí pravdu mluvícímu věřiti nechtěli, k mluvení něčeho lživého žádným trápením přinutiti ho nemohli. Potom jim spisem na několika listech tyranské proti němu i jiným nevinným postupování vytýkal, i před Boží soud krále a všecky rady jeho volal, a brzy potom v témž vězení (ačkoli král, aby k zdraví navrácen býti mohl, i barvíře i doktora mu opatřiti poručil) umřel.

zpět na obsah - Další: Jezuité do Čech uvedeni