Česká čítanka - Komenský- Historie perzekucí -

KAPITOLA XLIV.

Čechové přemoženi byvše, hrozné podnikli vichřice.

  1. Tou věcí rozdrážděni byvše papežovy ligy účastníci, teprv na sebe vzteklost vzali, a větší sebravše vojsko, pod Maximiliánem, knížetem bavorským, do Čech vtrhli, Prachatice a Písek, města pod obojí vybojovali, měšťany, aby to jiným k strachu bylo, všecky zbili, i jinde po místech velice krvavé lázně tropili. Přitáhli až ku Praze, hlavnímu království městu, a tu na Bílé Hoře nedaleko od městských zdí (léta 1620. dne 8. list.) bitvu svedše, vojsko české porazivše, krále nového vyhnavše, a strachem (o němž kde se béře, věděti se nemohlo), všecko na smrt poděsivše, úmluvou Prahy jako i celé České, Moravské, Slezské země dostali. Kdež sic vítěz víru sliboval, ale potom ji nejináč než podlé znění koncilium konstantského (t. j. že kacířům víry držeti nesluší) držel.
  2. A tuť teprva přehořká nastala českým církvím bída, skrze povstalé hned za tím přetěžké to protivenství, kteréž evanjelíkům poslední zkázu a rozptýlení přineslo. Nebo jiným spůsobem, než tam někdy v Anglii, Nidrlandu, Frankrejchu všecko před se brali, větší škodu církvi Boží učiniti troufajíce povlovnějším, jakž se jim zdálo postupováním, než před tím neskrocenou prchlivostí, když mečem, ohněm, rožny proti věřícím ukrutnost provodili. Kterýž nález babylonské nevěstky, aby, přívětivou vidína býti chtějící, zuřivostí od sebe neodhrožovala, právě nový byl. Nebo to jejich tajemství vyjevilo se, kterak v Římě léta 1616., když se již k vojně strojili, v tajné radě uvažováno bylo, jak by se s Čechy, Němci a jinými přemoženými zacházeti mělo, až usouzeno, že poněvadž zkušením seznáno jest, že mocné to a silné purgací, jehož posavad proti neduhu kacířstva užíváno, málo pomohlo, ohledati tedy třeba, zdali se mírnou dietou lépe hojiti dají. Zavřeli tedy, aby kacíři na smrt odsuzování nebyli, poněvadž se tím jako mučedlnictvím honosí, ale jinými cestami je k tomu, aby ustávali a ku poslušenství se navraceli, přivoditi. Protož i to zošklivené jméno "inquisice" aby v příjemnější jmeno "reformace" směněno bylo.
  3. A takť podle toho úsudku proti Čechům, Moravanům i Slezákům postupováno, že všickni téměř evanjelického učení jsou zkaženi, ačkoli ne všickni vyhlazeni, a málo kterým koruny mučedlnické se dostalo. Několikráte sic Don Martin de Huerda (kterýž v Hišpanii se urodiv a řemeslu krejčovskému vyučiv, do Čech se dostal a při panských dvořích sloužil, potom skrze uchvácení hraběnky z Serinu, jenž rodem byla z Kolovrat, slovutným učiněn a vojenským štěstím k tomu přiveden, že do stavu panského přijat byl), tím se podobojím v oči chlubíval, kterak, když nejprvé císaři o vítězství novina do Vídně přinešena byla, on císaři při boku stoje, k tomu radil, aby bez rozdílu všecky mordovati dal, aby tak nevěrného kacířského národa ani nohy nezůstalo. Ale prý císař odpověděl, že již skrze kníže bavorské naděje dána k milosti; jiné však že se najdou k skrocení i kacířství i vzpoury bujného národa cesty. Kteréž cesty jaké byly, ukázalo se to z jejich postupování, což se již oznamovati bude, summovně však a krátce.
  4. Nebo kdyby všecky buď lsti a chytrosti, buď ukrutná s lidmi zacházení a jich trápení vyčítány býti měly, subtilnějšího by k tomu vtipu nežli holubičího národu našeho sprostnost to s sebou nese, potřebí bylo; a knihy širší by se musily psáti, než nyní úmysl jest. Co tam zajisté evanjelista řekl; že kdyby všickni Kristovi dobří činové pořád psáni býti měli, nechopil by jich ten svět, to též o Antikristu řečeno býti může, že jeho zlí a nad míru obmyslní činové vzrostli, až by tomu svět sotva uvěřiti mohl. V tom se před Božím obličejem osvědčujeme, že co tu psáti budeme, v tom se věrně a upřímně zachováme, byť pak všeho částečnými příklady ne tak plně provozovati lze bylo, buď pro krátkost aneb že v takovém rozptýlení ne všeho ještě (zvláště jmen některých) uptáno býti mohlo.
  5. Bude se pak vypravovati pořád:

    1. Jak veřejně a vůbec postupováno bylo.
    2. Jak s služebníky církve.
    3. Jak s pány a rytířstvem.
    4. Jak s městy svobodnými.
    5. Jak s obecným lidem.
    6. Jak s kostely, knihami, špitály, i s mrtvými zacházíno.
    7. Příklady připomeneme zázraků a pokut, kterýmiž Pán Bůh nejednou přestrašil nepřátely.
    8. Naposledy o ostatcích českého národu, kteříž v tak prudkém příkrého protivenství vichru nepřemoženi zůstavše, víru Bohu zachovali, něco se dotkne.

zpět na obsah - Další: Jak se všechněmi vůbec, učinivše od Novokřtěnců počátek, postupovali