Česká čítanka - Komenský- Historie perzekucí -

KAPITOLA LIV.

Na místo kněží pod obojí leda lidé dosazováni

  1. Kdo pak a jací byli ti, kteréž na jejich místě míti chtěl, i připomínati hanba, proto že větším dílem lidé byli nečistí, bezbožní, rouhaví, k ničemuž dobrému nespůsobní. Nebo jak mnoho v Čechách kostelů, nemožné bylo tak mnoho nájemníků pojednou dostati. Protož dvěma, třem, čtyrem, ba i desíti a dvanácti farám představovali faráře jednoho, kterýž tak mnohými jsa opatřen čižbami, lakomstvím a rozkošemi, o málo že se nerozplynul. Některé církve svých kněží pozbyvše, bez pastýře byly, ale ne nerády, proto že jim snáze bylo pastvy zdravé nemíti nežli ku pastvám jedovatým a vlkům na roztrhání vedenu býti.
  2. Přivolávali potom z Polska pro podobnost jazyka mnichů, lenivých břichů a zemi neužitečných břemen, kteříž se však k tomu, aby Božími bičmi k ztrestání nevděčnosti jmenem a ne skutkem evanjelíků byli, dobře hodili.
  3. O rozpustilém mnohých životu stydím se psáti. Naprosto viděli jsme tu babylonskou něvěstku, že před tím přece se trochu styděvši a tu již všeliký stud odvrhši, ohavnosti své obnažila. Chválený ten byl, který na jedné souložnici přestával; cizoložství, i s krevními, ba i sodomství, neslýchaná v našem národu ohavnost, jen že ne zjevně, provozovány.

    David Sissius, arciděkana hradeckého Celestina (pravději Scelestina) kaplan, nenasycený ožralec, nestydatý sodomář, ohyzdný čtverák, slovem bez Boha člověk, kdysi vínem přeplněný domů se navrátiv, na okně se nahý vyložil a s něho na ulici vypad, po blátě se válel; Scelestin pak, s nímž ustavičně válčil, že lotr od ďábla vyhozen a po blátě šmýkán byl, mluvil.

  4. Děkan v českém Brodě, Polák, mezi jinými nešlechetnostmi i to spáchal, že pěknou jednoho měšťana Jana Papouška ženu v mužských šatech odvedl a s ní do Polska utekl.
  5. Farář v Bakově, když pro bezbožný život od jednoho z podobojích stavů rytířského, pana Kapouna, trestán byl, sebrav svou láji, na něj vpadl a hanebně ho zbil; potom několika měšťanům nočně okna vytlouk, utekl.
  6. Ohyzdnějších věcí, poctivých ušetřujíce uší, nepřipomínáme; nechť raději zahyne památka těch věcí, kterýchž apoštol ani jmenovaných míti nechce mezi křesťany. K mučedlnictví sluh Kristových vracím se.

zpět na obsah - Další: Z Hory Kutny jak kněží vybyti