Česká čítanka - Komenský- Historie perzekucí -

KAPITOLA LXXIV.

Jan Jessenius, v lékařství doktor

  1. Rodem byl z Uher, člověk urozený, v umění mnoha zemím známý, akademie pražské rektor. Léta 1618. učiněn byv od stavů českých do Uher legátem a poselství dobře vyřídiv, když se zase vracoval, jat jest a do Vídně odvezen. Potom pak od Matiáše císaře na směnu nějakého od stavů jatého Vlacha zase propuštěn. Ale Ferdinand Prahy dostav, zase ho jíti a s jinými do vězemí dáti poručil, jehož on na pod obojí, ovšem pak na sebe krvavou mysl znaje, ničeho jiného než co se s ním stalo, neočekával.
  2. Povídal přátelům, že ve vídeňském vězení, do Prahy již odjeti maje, na stěně napsal "IMMMM". Což když po jeho odjezdu mnozí čtli a nerozuměli, přišel Ferdinand a vykládal to tak: "Imperator Mathias Mense Martio Morietur", t. j. "císař Matiáš v měsíci březnu zemře", a vzav křídu, napsal též proroctví: "Jesseni, Mentiris, Mala Morte Morieris", t. j. "Jesenie, lžeš, zlou smrtí zemřeš." To vzpomínav Jessenius, přidal: "Jakož jsem já neselhal (nebo umřel Matiáš téhož měsíce), tak bez pochyby Ferdinand o to se postará, aby se jeho proroctví splnilo." A tak se i stalo.
  3. Uslyšev na sebe žalostný ortel, řka: "Hanebně a ukrutně s námi zacházíte. Ale vězte, žeť se najdou ti, kteří hlavy naše od vás potupně na divadlo vystrčené poctivě pohřbívati budou." Což se i stalo, když v desíti letech po tom (léta 1631. po Gustavovu u Lipska vítězství) kurfirst saský s vojskem do Čech vtrh, Prahu opanoval. Tu zajisté s jeho povolením od hraběte z Thurnu ty hlavy s mostecké věže složeny a při tom velikém množství panstva, rytířstva i jiného lidu a kněží, kteříž se byli z exilium ponavrátili, s slavným průvodem do kostela matky Boží před Týnem vnešeny a po učiněném na památku těch mučedlníků kázaní jistým osobám svěřeny byly k tomu cíli, aby pohřbeny byly v místě takovém, jakéhož by se žádný z nepřátel dověděti nemohl.
  4. Aby Jessenia na papežskou víru přivedli, jezuité žádné práce nelitovali, ale nadarmo. Když o tom mluvili, že skutkové ospravedlňují, odpověděl: "Milí otcové, bychť chtěl nyní na vaši stranu přestoupiti, velmi se bojím když nedlouho živ býti mám, abych mohl takovou hromadu dobrých skutků vykonati, jakž vy vyhledáváte; a když bych nemohl, což by s mým spasením bylo?"

    Na to hned jeden z nich, jako by již vyhrál řekl: "Můj Jesseni, jen měj hotovou k činění toho vůli, bys ty pak toho okamžení umřel, slibujeme, že se ihned do nebe dostaneš."

    Na to Jessenius: "Oho, a kdež zůstane očistec pro ty, kteří zde míry dobrých skutků vyplniti nemohou, připravený?" Oni vidouce, že z nich má smích, odešli.

  5. Vyveden byv na theatrum popravní a obrátiv se k soudcům (sotva však pro hluk bubnů a trub slyšán býti mohl), řekl: "Daremně Ferdinand tyranstvím utvrzuje trůn svůj; Fridrich přece kralovati bude."

    Když kat přistoupiv, jazyk uřezati chtěl, spěšně (ač před tím mluvil, že ho to velice bolí, že toho jazyka, kterýmž před císaři, králi, knížaty s pochvalou mluvíval, tak potupně zbaven býti má - přidávaje však, že to mrzuté s ním se katování budoucímu vzkříšení nic nepřekáží) vyplazil. Pak na kolena klek a sťat.

    Hlava s jinými k vystrčení na divadlo odložena, tělo pak od kata do pytle dáno, aby za branami po dokončení této popravy pod šibenicí na čtvrti rozťato a na čtyry koly zavěšeno bylo.

zpět na obsah - Další: Krištof Kobr, měštěnín Menšího města pražského