KAPITOLA LXXXVI.
Václav z Bítova, rytíř
-
Z počtu těch byl Václav Bítovský z Bítova, na Bystřici pod Hostýnem a
Prusinovicích, jeden z direktorů moravských, kteréhož potom Fridrich
dvorským hofrichtýřem markrabství Moravského učinil.
Ten když léta 1633. v Marcích byl jat a do Moravy odeslán, na
poručení kardinála z Ditrichšteina (kterýž úhlavní proti němu hořel
nenávistí) mučen, a široce o těch i jiných věcech examinován, daremně
však; naposledy pod meč odsouzen byl, a tu smrt v Brně na popravním
theatrum, před rathauzem k tomu připraveném statečně podstoupil.
- Kdy by byl kdo směl k němu přijíti anebo ho k smrti doprovoditi, měli
bychom beze vší pochybnosti, co by nám a potomkům na příklad psáno
bvti mohlo; nebo muž byl statečný a udatné mysli. A ačkoli někdy
(jakž při takových lidech bývá) nalézali se při něm mnozí výstupkové,
však on v exilium cele se na čítání a rozjímání svatého Písma vydav,
tak se byl v ctnostech pravého křesťanství vypuléroval, že při něm nic
viděti nebylo, jen život čistotný, pobožný, středmý, na žádost Boží
slávy a vlastního spasení všecky snažnosti vynakládající. Ale že když
se v ruce nepřátelům dostal, po všecken čas vězení jeho žádný k němu
přístupu neměl mimo jakés hloupé (jakéž mu k službě naschvál zanecháno
bylo) pachole, a že když na smrt vyveden byl, hřmotem bubnů a zvukem
trub všecko ohlušeno bylo, že žádný nic z jeho mluvení zaslechnouti
nemohl, nic o tom psáti nelze. Z psaní však jeho, kteréž k manželce
své, rozžehnávaje se, učinil a z jeho, když k smrti šel i smrt
podnikal, povah, vidělo se zřejmě, že v něm, jakáž na mučedlníka
náleží, i stálost i moc dobré naděje se skvěla.
zpět na obsah 
Další: Statkové pánům pod obojí pobráni
